Cytologie - buňka
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
1) Cytologie
(typy buněk, stavba rostlinné buňky včetně charakteristiky jednotlivých částí)
• cytologie = nauka o buňce
• buňka je základní stavební a funkční jednotka rostlinných těl, je to nejmenší
živý útvar schopný samostatné existence
• bakterie, sinice a jednobuněčné řasy mají jedinou buňku
• velikost prokaryotické buňky = 1-10 µm
• velikost eukaryotické buňky = několik µm až desítky cm
STAVBA BUŇKY
• buněčná stěna• cytoplazmatická membrána• protoplast = buněčný obsah
• protoplazma = aktivní živá hmota vyplňující vnitřní část buňky
• buňky bakterií a sinic –
prokaryotické
- starší a jednodušší
- nediferencovaný protoplast
- nemají jádro
- nemají ani jiné membránami ohraničené útvary
• buňky ostatních rostlin –
eukaryotické
– protoplast rozlišen na:
- buněčné obaly
- cytoplazmu
- jádro
- organely
- buněčné inkluze – neživé, produkty látkové přeměny buňky
EUKARYOTICKÁ BUŇKA
1) BUNĚČNÁ STĚNA- všechny rostlinné buňky (výjimky: pohlavní buňky, buňky hlenek a některých
parazit. plísní, rejdivé výtrusy řas a hub)
- uděluje tvar buňky, ochraňuje ji
- je propustná (permeabilní)
- chem. složení u vyšších rostlin – celulóza, hemicelulózy, pektiny- chem. složení u hub a plísní – chitin- vznik BS – z cytoplazmy – centripetálně, centrifugálně
- buněčná stěna rostlinných buněk může mít až 3 vrstvy:
- střední lamelu, primární stěnu a sekundární stěnu
- střední lamela: mezi primárními stěnami přilehlých buněk
(spojuje stěny dvou sousedních buněk)
- ke střední lamele přiléhá primární stěna- sekundární stěna: tvoří se až po ukončení růstu, slouží ke zpevnění a k vedení
vody (protoplast těchto buněk odumírá)
- růst buněčné stěny:
- do plochy – vkládání nových vláknitých svazků – micel - intususcepce
- dospělé buňky – tloustnou – nové vrstvy celulózy - apozice
- BS netloustne rovnoměrně – ztenčeniny – tečky
- sklereidy – vnitřek buňky se zmenšuje,
neztloustlá místa mají podobu tenkých větvených kanálků (dužina hrušky)
- impregnace – ukládání organické látky (lignin, kutin, suberin)
- inkrustace – ukládání anorganických látek v BS
2) CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA (PLAZMALEMA)
- biomembrány z lipidů a bílkovin, méně glykoproteinů, glykolipidů
- je tvořena lipidovou dvojvrstvou s ukotvenými bílkovinami
- propojení s vnitřními strukturami přes hustou síť cytoskeletu – ukotvení, transport
- je polopropustná (semipermeabilní)
3) CYTOPLAZMA (CYTOSOL)
- bezbarvá, polotekutá hmota, jsou v ní uloženy organely
- obsahuje bílkoviny, lipidy, sacharidy, minerální látky…
- objem buňky se zvětšuje příjmem vody, ne větším množstvím cytoplazmy
- membránový systém (cytoskelet) – vnitřní struktura
- u živých buněk se neustále pohybuje
4) JÁDRO – NUCLEUS- nejdůležitější složka buňky, má různý tvar
- nachází se v živých eukaryotických buňkách
s výjimkou sítkovic (vodivé buňky v lýku)
- nejčastěji jedno jádro, více jader u mléčnic
- v mladé buňce se jádro nachází ve středu
- u staré buňky je jádro vytlačeno vakuolou k BS
- dvojitá jaderná membrána s póry
- uvnitř jádra se nachází i jedno nebo více jadérek (nucleolus/ nucleoli)
- uvnitř je jaderná hmota (nukleoplazma tvořena chromatinem, který vytváří
chromozomy), která obsahuje nukleoproteiny obsahující nukleové kyseliny (DNA,
RNA)