3. Nebuněčné a prokaryotní organismy

Fáze virové infekce

• virion přilne na povrch buňky (host. buňka musí mít na povrchu specifické receptory  je citlivá na virus)

• celý virion (u bakteriofágů pouze NK) proniká do hostitelské buňky

• podle genetické informace viru dojde k rozpadu chromozomů hostitelské buňky enzymy  začíná se replikovat, kolem kys. se tvoří obal, uvnitř se poskládá virová částice  z buňky se mohou dostat prasknutím host. buňky

• virová DNA se včlení do chromozomu hostitelské buňky, stane se jeho součástí

• při vhodných podmínkách může dojít k nekontrolovatelnému množení a nádorovému bujení

Formy virové infekce

• vir pronikne do buňky a přetrvává v ní, aniž by se množil  stadium persistence

• vir se množí pomalu, buňka jím není omezená  latentní ifekce

• virový genom se začlení do geonomu buňky  virogenie a změní ho ..> transformace

• virus se množí překotně, rozleptá cyt. membránu a napadá další buňky, vzniká nekrotické ložisko  lavinové šíření choroby, vir se může dostat do krevního oběhu a je roznesen po celém těle

Říše: Prvobuněční (Protocellulata)

Oddělení: Bakterie (Bacteria)

• jednobuněčné prokaryotní organismy (0,3 – 2µm), všudypřítomné

• významní dekompozitoři – odbourávají odpadní produkty a mrtvá těla organismů

• na povrchu mají často slizovité pouzdro někdy bičíky sloužící k pohybu nebo fimbrie

• bakterie střevní mikroflóry pomáhají vstřebávat živiny a vitaminy z potravy nebo u býložravců pomáhají rozkládat buničinu

• některé druhy využívané v průmyslu (klasická kvasná výroba sýrů, octa, kys. zelí,...), při výrobě různých látek (kys. octové, citronové, antibiotik, aminokyselin,…), fermentace – výroba čaje, tabáku,…

• některé patogenní, napadají a rozrušují tkáně, vylučují toxiny

• do organismu vnikají trávicí, dýchací soustavou, ranami v kůži nebo pohl. stykem

• léčíme je antibiotiky

• některé mají i schopnost fotosyntézy

• v nepříznivých podmínkách vytvářejí endospory = zahuštěná protoplazma, která přežije až 100oC, extrémní hodnoty pH, zbývající část odumře a v příznivých podmínkách nastává obnovení (hlavně u tyčinkových bakterií)

• některé mohou oxidovat uhlovodíky  odstraňují důsledky ropných havárií

• geneticky upravené bakterie se využívají při výrobě např. inzulinu

• rozmnožují se většinou příčným dělením – chromosom se zdvojí, buňka se protáhne, obě molekuly DNA k opačným pólům buňky, uprostřed se vytvoří přehrádka a buňka se rozdělí (mohou zůstat i spojené a vytvářet charakteristická uskupení); pohlavní rozmnožování (2 jedinci si vymění část molekul DNA)

Rozdělení bakterií podle tvaru

• koky – kulovité bakterie, jednoduché

  • diplokoky (dvojice koků)

  • streptokoky (řetízkově uspořádané)

  • tetrakoky (čtveřice)

  • stafylokoky (hroznovitě uspořádané)