Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




4-Rostlinná-pletiva-vegetativní-orgány

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (1,14 MB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Rostlinná pletiva, vegetativní orgány rostlin Rostlinná pletiva Pletivo soubor buněk stejného tvaru, stavby, (původu), přizpůsobené k plnění určité funkce tvoří těla vyšších rostlin analogií tkání u živočichůPředtím: Jednobuněčné Kolonie, cenobia (váleč koulivý) stélku (thallus) - řasy mají nerozlišenouVěda histologieIdioblasty – buňky lišící se od ostatních buněk v pletivu Klasifikace: 1) Podle způsobu vzniku Pravé– vznik dělením buněk na buňky dceřiné, zůstávají navzájem spojené Nepravé– vznik druhotným seskupením původně volných buněk (např.plektenchym – plodnice hub, stélky lišejníků a červených řas, pseudoparenchym)2) Podle schopnosti dělení Dělivá (meristematická)– zachovaná schopnost dělení, dokončí buněčný cyklus (kambium, felogen) Trvalá (definitivní) Vznik činností dělivých pletiv Skládají se z funkčnědiferencovaných-rozlišených buněk, které ztratily schopnost se dělit (kvůli DNA či špatným podmínkám) Nedokončí buněčný cyklus3) Podle tvaru buněk a tloustnutí buněčné stěny Parenchym Nejhojnější typ rostlinného pletiva Buňky - cca stejná výška, šířka i délka nebo trochu protáhlé Živé buňky Neztloustlé – tenká buněčná stěna Např. kořenové vlášení Interceluláry (mezibuněčné prostory)– v místě styku 3 a více buněk Typy: Palisádový parenchym– asimilační pletivo listu Houbovitý parenchym Aerenchym– parenchymvodních a bahenních rostlin Rozsáhlá soustava mezibuněčných prostor, řídké pletivo – hromadění vzduchu Urychlení vedení vzdušného kyslíku do podzemních částí rostliny Prosenchym Protáhlé buňky, zešikmené přihrádky Tenkostěnné, starší tlustostěnné bez mezibuněčných prostor! V cévních svazcích - vodivá funkce, tvoří kambium Hydrenchym– zásobárna vody př. u kaktusů Mezenchym Merenchym Kolenchym Mechanické pletivo Živé buňky, hl. v mladých rostoucích orgánech (řapíky, obvod stonku), hodně u dřevin, málo u vodních rostlin Ztloustlé stěny v určitých místech Rohový kolenchym – v rozích deskový kolenchym– ve stěnách rovnoběžných s povrchem orgánu mezerový kolenchym – v místech styku s intercelulárami Sklerenchym Zpevňovací (mechanické pletivo) Nemá interceluláry Buňky propojeny plasmodesmy(kanálky) Silně ztloustlé buněčné stěny -obvykle nemají živý obsah! (odumírají a plní se vzduchem – len, konopí) Sekundární buněčná stěna (často z ligninu) dále v peckovicích, cévních svazcích nejvíce u dřevin! nejméně u vodních 4) PODLE FUNKCE Pletiva dělivá = meristémy Trvale či dočasně si zachovávají schopnost dělení buněk – vznik trvalých pletiv Těsně přiléhající, malé, bez intercelulár velké jádro, hodně cytoplazmy, intenzivní látková přeměna,nemají vakuoly podle umístění: zárodečný meristém– zárodek tvořený zárodečným meristémem (semena) terminální (vrcholové) meristém– na všech vrcholech (vrchol stonku, konec kořene) interkalární meristém– uprostřed stonku (stéblo s kolínky) podle funkce: protomeristém (původní m.)– původní dělivé pletivo, terminální prvotní (primární) meristém–prokambium - vzniká z protomeristému, ve vegetačních vrcholech kořenů a stonků, růstové zóny listu, vznik prvotního xylému a floému latentní (utajený) meristém- typ primárního meristému, buňky umístěny mezi buňkami trvalých pletiv, dělivá schopnost se uchovává ale aktivní jen za určitých podmínek (př.pericykl) druhotný (sekundární) meristém– vznik obnovením dělivé funkce trvalých pletiv udruhotně tloustnoucích rostlin! kambium– dělivé pletivo – činnost začíná na jaře,vznik druhotného dřeva a lýka, k obvodu odděluje druhotné lýko, dovnitř druhotné dřevo felogen– vznik druhotné kůry -borky, směrem dovnitř stonku vytváří živé buňkyzelené kůry (hodně chloroplastů), na vnější stranukorek kalus– hojivé pletivo TRVALÁ Pletiva krycí Pokrývají povrch rostlinných orgánů, chrání proti nepříznivým vlivům, výměna látek Pokožka– jednovrstevná, ploché dlaždicovité přiléhající buňky bez intercelulár a chlorofylu Epidermis– pokožkanadzemních orgánů Kutikula– kryje epidermis, tvořena kutinem, může být pokryta vosky, snižuje ztráty vody výparem (nepropustná pro vodu a plyny) Rhizodermis– pokožka kořene,nemá průduchy ani kutikulu, obvykle ani plastidy Trichomy = chlupy Výrůstky pokožkových buněk – jedno i vícebuněčné Ochranná funkce, přichycování na zvířata Krycí– doplňují ochrannou funkci pokožky,papily Žlaznaté –vyměšování látek, př. éterických olejů (máta), pryskyřic (pupeny jírovce maďala), silic, vodné roztoky anorg. látek a cukrů, sliz, zakončeny paličkou Žahavé– po odlomení koncové části – uvolnění pálivé tekutiny (kopřiva – kys. mravenčí), lahvicovitý tvar, jednobuněčné Kořenové vlásky- absorpční Ostny– přeměnou trichomů, nevstupují cévní svazky …emergence Korek -druhotné krycí mnohovrstevné pletivo, neobsahuje interceluláry – jen okolo čočinek Ztloustnutím stěn buňky odumírají a plní se vzduchem (tepelná a mechanická ochrana vnitřních pletiv, omezení výparu vody –nepropouští vodu a plyny) Vznikčinností felogénuPletiva provětrávací (možná součást krycích pletiv) Spojení rostlinných pletiv s okolím Výměna plynných látek (CO2, O2, H2O) při fotosyntéze, dýchání a výparu vody (transpiraci) Interceluláry– silně vyvinuty u bažinatých rostlin Průduchy (stomata) Výměna plynů! aregulace vody Rozdělením mateřské buňky 2svěrací buňky uzavírající průduchovou štěrbinu (skulina průduchu) Mají chloroplasty, chybí kutikula Vnitřní stěna ztloustlá, vnější tenká Vysoká vzdušná vlhkost – vzroste turgor - otevřou se, při vysychání se zavřou Především na listech a na mladých zelených stoncích vyšších rostlin (řasy ani houby průduchy nemají) Dvouděložné – většinou jen na spodní straně listů Jednoděložné – na obou stranách Vodní – na svrchní straně Ponořené – postrádají průduchy Čočinky (lenticely) U rostlin, kde jepokožka nahrazenakorkem nahrazují část průduchů Větší než průduchy V létě trvale otevřeny a na zimu se uzavírají, na jaře obnovují funkci v souvislosti s obnovenou činností felogénuPletiva nasávací Kořenové vlásky Tvoří se z rhizodermis Tenkostěnné buňky dobře propustné pro vodné roztoky živin Zvětšují absorpční plochu Neustále se tvoří nové blíže

Témata, do kterých materiál patří