4-Rostlinná-pletiva-vegetativní-orgány

Klíčení:

• základ stonku semenných založen již v zárodku (embryu)

• vyrůstá z pupenu (dvouděl. – mezi dělohami zárodku, jednoděl. – uzavřen v 1 dělož.listu)

• hypokotyl (podděložní článek) – pokud se při klíčení prodlužuje, dělohy se dostávají na povrch, zezelenají, plní funkci prvních asimilačních listů, přeměna radiálního cévního svazku na kolaterální

• epikotyl (nadděložní článek) – má kolaterální svazky, pokud se při klíčení prodlužuje, dělohy zůstávají v půdě a jsou rezervními orgány

Typy:

• Byliny vs. dřeviny

  • Byliny – dužnatý, někdy i dřevnatí (brukev)

    • Lodyha – má listy

    • Stvol – bezlistý zakončený květem či květenstvím

    • Stéblo – dutý, nápadné uzliny (kolénka)

  • Dřeviny – dřevnatý (stromy, keře, polokeře), sekundární tloustnutí

    • strom – kmen (nerozvětvená nadzemní část) + koruna

    • Keře – větví se hned od země, stonky celé dřevnaté

    • Polokeře – zdřevnatělá spodní část stonku, horní bylinná část každoročně odumírá (borůvka, šalvěj)

• Tvar

  • Válcovitý - nejčastěji

  • Čtyřhranná lodyha (hluchavkovité)

  • Trojhranná lodyha (šáchorovité)

• …

  • Liány (ovíjivé) – chabý stonek, ovíjí se na živé či neživé opoře (chmel otáčivý – pravotočivý, svlačec rolní – levotočivý)

  • Popínavé (břečťan)

  • Plazivé (konvalinka)

  • přímé

• Větvení

  • Vidličnaté – vývojově nejstarší typ, vzrostný vrchol se rozdělí na dva, u vyšších rostlin málo (jmelí), dále plavuň vidlačka

  • Postranní – postranní větve z úžlabních pupenů, cévnaté rostliny

    • Makroblast - dlouhá postranní větev

    • Brachyblast – zkrácená větévka nesoucí listy, květy (modřín, jinan)

    • Hroznovité – postranní větve na hlavním stonku silně omezovány v růstu vrcholovým pupenem, tenčí, nepřerůstají hlavní stonek (smrk, borovice)

    • Vrcholičnaté – postranní větve – převaha nad hlavním stonkem, ten ukončí růst nebo zatlačen do postranního postavení (vinná réva, jabloň, kaštan)

Stavba: - podobná jakou kořene

• Uzliny (nody)

  • místa přisedání listu na stonek, nikdy nejsou duté

  • Zakládají se tam listy a úžlabní pupeny

  • mezi nimi jsou články (internodia) – stonky rostou hlavně prodlužováním internodií

  • stonek se prodlužuje v několika posledních částech

  • neomezený růst

• Pupeny

  • Zákonitě uspořádané základy budoucích rostlinných orgánů (stonků, listů, květů)

  • U dřevin – dřevní pupeny - z nich nové větévky, kryté šupinami

  • Listové pupeny, květní pupeny

  • Vrcholový pupen – na vrcholu stonku

  • Úžlabní pupeny – v úžlabí listů

  • Nahodilé (adventivní) pupeny – vznikají nahodile kdekoli na rostlině, využití při vegetativním rozmnožování

• Primární

  • Jednoděložné – cévní svazky roztroušené po celém průřezu

  • Dvouděložné – cévní svazky v kruhu

  • Zelený, na povrchu epidermis

  • Primární kůra – ochranná a zásobní funkce

    • Obvodová vrstva: mechanická pletiva (kolenchym, sklerenchym) – zpevňují stonek po obvodu či v pruzích