Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




1.Živá a neživá příroda

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (324,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

1.MAT. OTÁZKA Živá a neživá příroda biologie (ř. bios = život, logos = věda) – věda o živé přírodě zkoumá formy, vlastnosti a vnitřní procesy živých soustav, jejich vzájemné vztahy a vztahy k neživému prostředí patří mezi přírodní vědy přírodní vědy se snaží o objektivní poznání, neuznávají existenci ničeho nedokázaného, základem poznání je experiment nebo pozorování mezi přírodní vědy patří také chemie, fyzika, matematika (sporná – možná formální věda) Biologické disciplíny základní biologické vědy podle skupin zkoumaných organismů: mikrobiologie– studium mikroorganismů botanika – studium rostlin zoologie– studium živočichů antropologie – studium člověka vědy studující určité vlastnosti živých organismů, např.: molekulární biologie – studuje biologické jevy na molekulární úrovni anatomie – vnitřní stavba těla a orgánů fyziologie – funkce živých soustav a jednotlivých orgánů etologie – studuje projevy, funkci a evoluci chování člověka a živočichů ekologie – zabývá se vztahem živých soustav k jejich prostředí vědy studující živé soustavy z obecného hlediska, např.: obecná biologie – obecné vlastnosti charakterizující všechny živé soustavy vývojová biologie – studuje a srovnává ontogenetický vývoj živých organismů hraniční disciplíny mezi biologií a ostatními vědami, např.: biochemie – studuje chemické vlastnosti živých soustav biofyzika – zkoumá fyzikální vlastnosti živých soustav biogeografie – zkoumá rozmístění organismů na Zemi aplikované biologické vědy, např.: biotechnologie – využití mikroorganismů při výrobě některých látek klinická biologie – zabývá se vyšetřovacími metodami v medicíně veterinární medicína – využívá biologické poznatky k léčbě nemocí zvířat Živá příroda skládá se z jednotlivých živých bytostí jedinci (individua) neboli organismy jedinec = prostorově ohraničená soustava všechny organismy mají některé vlastnosti stejné obecné vlastnosti organismů (strukturované, složité, hierarchicky uspořádané, otevřené soustavy, schopnost metabolismu, dráždivosti, mohou se rozmnožovat a vyvíjet) Rozdíly mezi živou a neživou přírodou Látkové složení stejné (jsou ze stejných prvků), liší se procentuálním zastoupením prvků a složitostí stavby organických sloučenin u živých organismů –bílkoviny (zajišťují druhovou a individuální specifiku organismu) anukleové kyseliny (dědičná informace) Vztah k prostředí u živých organismů aktivní, u anorganických sloučenin pasivní organismus má schopnost vybrat si pouze ty látky, které potřebuje k životu přijaté látky v těle mění na organické, nepotřebné vyvrhuje do prostředí  metabolismus (látková přeměna) – souhrn enzymatických reakcí zajišťující přeměnu látek a energie (energetický metabolismus) …tyto procesy v neživé přírodě neexistují Rozmnožování, růst a vývoj charakteristika živých organismů vznikají noví jedinci, rostou (kvantitativní a nevratné přibývání buněk) a vyvíjejí se (kvalitativní procesy v těle organismů) Dědičnost a proměnlivost vlastnost živých organismů – schopnost vytvářet jedince sobě podobné proměnlivost – schopnost plodit odchylky, měnit se mutace – ke změnám dochází skokem Jedinečnost a nedělitelnost každý jedinec je neopakovatelný a zpravidla nelze bez následků dělit neživou hmotu dělit lze (krystaly soli) Tvar a funkce u živých organismů tvar funkční, závisí na prostředí u neživých tvar náhodný nebo určený fyzikálním a chemickým složením Dráždivost a přizpůsobivost živé organismy na podněty prostředí reagují složitými reakcemi – pokud dráždění trvá nebo se opakuje, organismus se přizpůsobí, opustí prostor nebo zahyne Časová ohraničenost neživé látky v čase a prostoru trvají, život organismů je omezený a jednosměrný Taxonomie organismů taxon – systematická jednotka tvořená skupinou organismů, pro které je společný určitý stupeň příbuznosti (a jsou odlišné od jiných systematických jednotek) taxonomie – věda studující taxony (rozeznávání, ohraničování, klasifikaci, vývoj,…) ZÁKLADNÍ KATEGORIE TAXONŮ V SESTUPNÉM POŘADÍ Kategorie:příklady taxonů: ŘÍŠEživočichovérostliny KMENstrunatciX ODDĚLENÍXkrytosemenné TŘÍDAptácidvouděložné ŘÁDvrubozobíbukotvaré ČELEĎkachnovitíbukovit RODkachnabuk DRUHkachna divokábuk lesní Základy dělení organismů: NADŘÍŠE:ŘÍŠE:PODŘÍŠE: Nebuněční (Subcellulata) Prvojaderní (Prokaryota) Prvobuněční (Protocellulata) Jaderní (Eukaryota) Jednobuněční (Protozoa) Rostliny (Plantae)Nižší rostliny (Protobionta) Vyšší rostliny (Cormobionta) Houby (Fungi) Živočichové (Animalia)Prvoci (Protozoa) Mnohobuněční (Metazoa) Vesmír předpokládané stáří 18 mld. let, několik etap vývoje několik teorií vzniku vesmíru – všeobecně uznávaná teorie velkého třesku velký třesk (před 15 mld. let) – nekonečně malý bod o nekonečně malé hustotě a nekonečně velké teplotě se začal rozpínat základní síla ve vesmíru –gravitační nejprve pouze elementární částice a antičástice, vzájemnými reakcemi vznikají větší částice (atomy, molekuly) mračna He a H konečný vývoj dospěl kegalaxiím = hvězdy seskupené do hvězdných soustav naše Galaxie –Mléčná dráha – podoba disku Slunce vzniklo před 5,5 mld. let – uvnitř termonukleární reakce a Slunce začalo vydávat energii Slunce je hvězda – uvnitř přeměna H na He; 100x větší než Země 99% hmotnosti Sluneční soustavy, v různé vzdálenosti od Slunce se začaly tvořit zárodky planet, které do sebe narážely a spojovaly se Sluneční soustava (9 planet) planety– vznikly před 4,6 mld. let eliptické dráhy terestrické planety (relativně malá hmotnost, nedostatek H a He) podobné Zemi: Merkur, Venuše, Mars obří planety (s velkou hmotností) – Jupiter, Saturn, Uran, Neptun Pluto – terestrická, ale řadí se k obřím, už dva roky do sl. soustavynepatří!!!!!!!!!!!!!!! Sluneční soustava – Slunce + všechna tělesa, která se trvale pohybují v jeho gravitačním poli Země tvarem se blíží zploštělému rotačnímu elipsoidu, stáří 1,6 mld. let rovníková poloosa je 6378 km 1 měsíc – nemá atmosféru, povrch pokrytý krátery – meteoritický původ Vývoj Země Předgeologické období nebyla zde stálá pevnina kosmologický vývoj – astrální stadium

Témata, do kterých materiál patří