1.Živá a neživá příroda
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
…tyto procesy v neživé přírodě neexistují
Rozmnožování, růst a vývoj
charakteristika živých organismů
vznikají noví jedinci, rostou (kvantitativní a nevratné přibývání buněk) a vyvíjejí se (kvalitativní procesy v těle organismů)
Dědičnost a proměnlivost
vlastnost živých organismů – schopnost vytvářet jedince sobě podobné
proměnlivost – schopnost plodit odchylky, měnit se
mutace – ke změnám dochází skokem
Jedinečnost a nedělitelnost
každý jedinec je neopakovatelný a zpravidla nelze bez následků dělit
neživou hmotu dělit lze (krystaly soli)
Tvar a funkce
u živých organismů tvar funkční, závisí na prostředí
u neživých tvar náhodný nebo určený fyzikálním a chemickým složením
Dráždivost a přizpůsobivost
živé organismy na podněty prostředí reagují složitými reakcemi – pokud dráždění trvá nebo se opakuje, organismus se přizpůsobí, opustí prostor nebo zahyne
Časová ohraničenost
neživé látky v čase a prostoru trvají, život organismů je omezený a jednosměrný
Taxonomie organismů
taxon – systematická jednotka tvořená skupinou organismů, pro které je společný určitý stupeň příbuznosti (a jsou odlišné od jiných systematických jednotek)
taxonomie – věda studující taxony (rozeznávání, ohraničování, klasifikaci, vývoj,…)
ZÁKLADNÍ KATEGORIE TAXONŮ V SESTUPNÉM POŘADÍ
Kategorie: příklady taxonů:
ŘÍŠE živočichové rostliny
KMEN strunatci X
ODDĚLENÍ X krytosemenné
TŘÍDA ptáci dvouděložné
ŘÁD vrubozobí bukotvaré
ČELEĎ kachnovití bukovit
ROD kachna buk
DRUH kachna divoká buk lesní
Základy dělení organismů:
NADŘÍŠE: ŘÍŠE: PODŘÍŠE:
Nebuněční (Subcellulata)
Prvojaderní (Prokaryota) Prvobuněční (Protocellulata)
Jaderní (Eukaryota) Jednobuněční (Protozoa)
Rostliny (Plantae) Nižší rostliny (Protobionta)
Vyšší rostliny (Cormobionta)
Houby (Fungi)
Živočichové (Animalia) Prvoci (Protozoa)
Mnohobuněční (Metazoa)
Vesmír
předpokládané stáří 18 mld. let, několik etap vývoje
několik teorií vzniku vesmíru – všeobecně uznávaná teorie velkého třesku
velký třesk (před 15 mld. let) – nekonečně malý bod o nekonečně malé hustotě a nekonečně velké teplotě se začal rozpínat
základní síla ve vesmíru – gravitační
nejprve pouze elementární částice a antičástice, vzájemnými reakcemi vznikají větší částice (atomy, molekuly)
mračna He a H
konečný vývoj dospěl ke galaxiím = hvězdy seskupené do hvězdných soustav
naše Galaxie – Mléčná dráha – podoba disku
Slunce vzniklo před 5,5 mld. let – uvnitř termonukleární reakce a Slunce začalo vydávat energii
Slunce je hvězda – uvnitř přeměna H na He; 100x větší než Země
99% hmotnosti Sluneční soustavy, v různé vzdálenosti od Slunce se začaly tvořit zárodky planet, které do sebe narážely a spojovaly se Sluneční soustava (9 planet)