1.Živá a neživá příroda

• eliptické dráhy

• terestrické planety (relativně malá hmotnost, nedostatek H a He) podobné Zemi: Merkur, Venuše, Mars

• obří planety (s velkou hmotností) – Jupiter, Saturn, Uran, Neptun

• Pluto – terestrická, ale řadí se k obřím, už dva roky do sl. soustavy nepatří!!!!!!!!!!!!!!!

• Sluneční soustava – Slunce + všechna tělesa, která se trvale pohybují v jeho gravitačním poli

Země

• tvarem se blíží zploštělému rotačnímu elipsoidu, stáří 1,6 mld. let

• rovníková poloosa je 6378 km

• 1 měsíc – nemá atmosféru, povrch pokrytý krátery – meteoritický původ

Vývoj Země

Předgeologické období

• nebyla zde stálá pevnina

• kosmologický vývoj – astrální stadium hvězdy

• anhydrické období – ochlazování povrchu, přibývá vody v podobě par

• praoceánské období – rozrušování a odnos materiálu, obrovské množství vody v podobě oceánů, vznikly kondenzací par)

Diferenciace zemského tělesa v roztaveném stavu

• těžší prvky a sloučeniny klesaly do spodních vrstev, lehčí k povrchu

• předpokládaná hypotéza pořadí diferenciace:

  • zemské jádro a zemský plášť – atmosféra – zemská kůra – hydrosféra – biosféra

  • základní poznatky o stavbě a složení Země poskytuje seismografie (studium šíření zemětřesných vln)

Dělení: zemské jádro, zemský plášť, zemská kůra (mezi nimi plochy nespojitosti – diskontuity)

JÁDRO

• směrem do nitra planety se sloučeniny zjednodušují

• složení: slitiny Fe a Ni, Co, Cr

• poloměr 3500 km, hustota 11 g/cm3

• vnější – tekuté

• vnitřní – pevné – hmota by v tak velkém tlaku nemohla existovat tekutá

PLÁŠŤ

• spodní – patrně tekutý

• svrchní = astenosféra – plastická, vzniká tření  teplo  rozpad radioaktivních prvků

• nejsvrchnější část pláště spolu se zemskou kůrou tvoří litosféru

• mezi svrchním jádrem a spodním pláštěm Gutenbergova diskontuita

KŮRA

• nejsvrchnější, pevná slupka Země

• různá mocnost

• kontinentální – tvoří vrstvy – spodní bazaltická, svrchní granitická – mezi nimi Mohorovičičova

  • místy překryta sedimenty

  • mocnost 25 – 45 km

• oceánská – pouze bazaltická vrstva

  • překryta sedimenty

  • nejvíc zastoupen – kyslík, křemík, hliník, železo, oxid křemičitý, oxid hlinitý, oxid vápenatý (oxidy, křemičitany)

  • mocnost 70 – 100 km