4-Rostlinná-pletiva-vegetativní-orgány

Jednoděložné – na obou stranách

Vodní – na svrchní straně

Ponořené – postrádají průduchy

Čočinky (lenticely)

• U rostlin, kde je pokožka nahrazena korkem nahrazují část průduchů

• Větší než průduchy

• V létě trvale otevřeny a na zimu se uzavírají, na jaře obnovují funkci v souvislosti s obnovenou činností felogénu

Pletiva nasávací

• Kořenové vlásky

  • Tvoří se z rhizodermis

  • Tenkostěnné buňky dobře propustné pro vodné roztoky živin

  • Zvětšují absorpční plochu

  • Neustále se tvoří nové blíže vzrostného vrcholu

• Haustoria – přeměněné kořeny parazitických rostlin (jmelí) čerpající živiny z cévních svazků hostitele

Pletiva vodivá

• Vyvinula se v souvislosti s přechodem na souš!

• Cévní svazky tvoří vodivou soustavu umožňující transport vody a v ní rozpuštěných látek

• uzavřený cévní svazek

  • u jednoděložných - druhotně netloustne

  • Z prvotního meristému (prokambia) vznikají v cévním svazku prvotní xylém a floém

• otevřený cévní svazek

  • stonek a kořen druhotně tloustnou

  • u většiny z prokambia kambium – vznik druhotného dřeva (dovnitř), letokruhy, a druhotného lýka (ven)

  • letokruhy – vznik měnící se aktivitou kambia v průběhu roku, jarní dřevo – tenkostěnné, letní dřevo – tlustostěnné

• Pravé cévní svazky mají:

  • Xylém = část dřevní

    • Transpirační proud = roztoky minerálních látek z půdy (z kořenů do stonků a listů)

    • Cévice (tracheidy)

      • původnější, v době činnosti mrtvé

      • přihrádky se nerozpouštějí, ale jsou proděravělé

      • nahosemenné, kapradiny

    • Cévy (tracheje)

      • Rozpuštěné příčné přepážky

      • Nevyskytují se u jehličnanů

    • Dřevní parenchym – zásobní funkce

    • Dřevní sklerenchym – dřevní vlákna, mechanická funkce

  • Floém = část lýkovou

    • Asimilační proud = produkty fotosyntézy (do vzrostných vrcholů a kořene či do míst ukládání: cibule, hlízy, semena)

    • Sítkovice

      • U krytosemenných protáhlé a bezjaderné, tenkostěnné

      • U nich často průvodní buňky

      • Časově omezeny, většinou nepřekročí 1 vegetační období (otvory v přepážkách se ucpávají kalózou a tlakem okolních pletiv se deformují)

      • Asimilační proud vede: vodu, cukry (většinou sacharózu), aminokyseliny, dusíkaté látky

    • Lýkový parenchym – zásobní funkce

    • Lýkový sklerenchym – mechanická funkce, lýková vlákna

  • Typy:

    • Soustředné (koncentrické) – jedna část obklopuje druhou

      • Lýkostředné (leptocentrické) – u mnohých jednoděložných

      • Dřevostředné (hadrocentrické) – plavuně, kapradiny

    • Paprsčité (radiální) – oddělené dřevní a lýkové části se pravidelně střídají (hlavně v kořenech cévnatých rostlin v prvním roce - v těch co netloustnou)

    • Bočné (kolaterální) – dřevo a lýko za sebou, nejčastější typ (stonky a listy semenných rostlin a přesliček), lýko většinou na vnější straně, druhotně ztloustlé kořeny

    • Dvoubočné (bikolaterální) – dvě lýkové části, mezi nimi dřevní část (př. lilkovité), vnější lýko silnější