18. Buňka a jednobuněční
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
výskyt bakterií:
půdní bakterie: umožňují koloběh látek na Zemi (mineralizují organické látky)
hlízkové bakterie: váží vzdušný dusík
nitrifikační bakterie: tvoří dusičnany
denitrifikační bakterie: rozkládají dusičnany
střevní bakterie (Escherichia coli): živí se zbytky potravy ve střevech (ve střevě dospělého člověka je 1 kg bakterií), díky nim získáváme například vitamin B
při přemnožení průjem (léčba živočišným uhlím)
ústní bakterie: vytváří povlak na zubech (jejich zplodiny leptají zubní sklovinuzubní kaz)
původci nemocí:
léky proti nim se nazývají antibiotika
některé bakterie jsou patogenní, napadají a rozrušují tkáně, vylučují jedovaté látky- TOXINY
dýchací soustava: zánět mandlí (angína), průdušek (zápal plic), spála, tuberkulóza
trávicí soustava: průjmová onemocnění: cholera, tyfus, salmonelóza
nervová soustava: tetanus (způsobuje ochrnutí svalstva) a borelióza (přenášená klíšťaty)
pohlavní nemoci: kapavka (není tak nebezpečná), syfilis (nebezpečná nemoc)
cévní soustava: otrava krve (namnožení bakterií v krvi)
spála- začíná vyrážkou, „malinový jazyk“, komplikace- onemocnění různých orgánů
hnisání ran- způsobeno především stafylokoky
stavba bakterií:
na povrchu:
slizové pouzdro
bičíky (jeden nebo více)-umožňují pohyb
fimbrie- usnadňují bakteriím přilnutí k povrchu
dále: buněčná stěna, cytoplazmatická membrána, cytoplazma, chromozóm (primitivní jádro), plazmidy, ribozómy
některé bakterie vytvářejí spory- endospory (tyčinkové bakterie)- usnadňují přežití v nepříznivých podmínkách
podle stavby buněčné stěny (ovlivňuje barvitelnost) rozlišujeme:
grampozitivní bakterie- jejich buněčná stěna je tvořena silnou vrstvou peptidoglykanu (mureinu) po barvení speciální technikou zůstávají zbarvené modře a neodbarvují se organickými rozpouštědly
gramnegativní bakterie- jejich buněčná stěna je tvořena tenkou vrstvou peptidoglykanu a nad ní je další vrstva složená z fosfolipidů, lipoproteinů a lipopolysacharidů (vnější membrána) barvivo je z buňky vyplavováno organickými rozpouštědly
tvar bakterií:
KOKY: kok, diplokok, streptokok, stafylokok
TYČINKY: tyčinka, diplobacil, streptobacil
JINÉ: vibrio, spirila, spirocheta
rozmnožování bakterií:
nepohlavní = dělení buněk
chromozom se zdvojí, buňka se protáhne a obě molekuly DNA putují k opačným pólům buňky
uprostřed se vytvoří přehrádka a buňka se rozdělí
pohlavní = spájení
SPÓRA = bakterie, které si kolem sebe vytvořily ochranné obaly (proti nepříznivým podmínkám)
vydrží až 200 stupňů
zkoumal je Luis Pasteur (jeho bakterie v ampulkách přežily až do 20. století)
SINICE
autotrofní (fotoautotrofní) gramnegativní bakterie
v tylakoidech obsahují chlorofyl a další barviva jako betakaroten, fykocyanin
jejich zásobní látkou je sinicový škrob
patří k nejodolnějším organismům (v horkých pramenech, na skalách, na pouštích)
většina se jich nachází v planktonu, při přemnožení tvoří VODNÍ KVĚT