12. Vybrane skupiny triblastik
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
12. Vybrané skupiny triblastik
Typy tělních dutin, biologie hlístů a příbuzných skupin, kroužkovců a měkkýšů.
Triblastica
živočichové se třemi zárodečnými listy a zpravidla bilaterální souměrností těla
typický pohyb jedním směrem - (výjimku tvoří pouze druhotně radiální ostnokožci) - vytvořila se příď (hlavová část se zmnoženou nervovou tkání a smyslovými orgány na různém stupni dokonalosti) a také záď jejich těla
zcela nové specializované útvary, např. tkáně oporné
žijí ve všech životních prostředích
systematicky je členíme na dvě řady:
Prvoústí (Protostomia)
otvor ústní se vyvinul z blastoporu, jímž trávicí ústrojí začíná
ploštěnci, hlísti, měkkýši, kroužkovci, členovci
Druhoústí (Deuterostomia)
během ontogeneze vzniká v blastoporu otvor řitní a otvor ústní se prolamuje druhotně na protilehlém konci těla
ostnokožci, strunatci
Podle dokonalosti a vzniku tělní dutiny rozlišujeme tři typy tělních dutin:
Schizocoel
nepravá tělní dutina vyplněná parenchymem, jehož skulinami prostupuje tělní míza
ploštěnci, pásnice
Pseudocel
nepravá tělní dutina - vyvinula se ze schizocoelu potlačením tělního parenchymu
vzniká dutina vyplněná mízou a u endoparazitů navíc i zplodinami anaerobního dýchání ( podélně touto dutinou probíhá trávicí trubice)
hlísti, hlavatci
Coelom - pravá tělní dutina
Coelomové živočichy pak dělíme na ty s nečlánkovaným tělem (měkkýši), článkovaným stejnocenně (kroužkovci) a nestejnocenně (hmyz)
kmen: HLÍSTI
tělo: protáhlé, nečlánkované, válcovité, k oběma koncům se zužující, jednovrstevná pokožka vylučuje silnou kutikulu, chránící hlísty před účinky trávicích enzymů hostitele
všichni zástupci mají nepravou dutinu tělní pseudocoel, jímž prostupuje trávicí trubice s vyvinutým ústním a řitním otvorem
pseudocoelní dutinu vyplňuje míza a zplodiny anaerobního dýchání (např. kyselina máselná)
nemají soustavu dýchací, ani soustavu cévní
gonochoristé (odděleného pohlaví)
žijí ve vodním prostředí, ve vlhké půdě, nebo paraziticky
Půda, voda, parazité
Kožněsvalový vak, kutikula
Přímá trávicí trubice (řitní otvor)
Dýchání povrchem těla / anaerobní
Protonefridie
Ortogonální nerovová soustava
třída: HLÍSTICE
převážně parazitičtí živočichové - způsobují někdy velmi vážná onemocnění epidemického
volně žijící zástupci - edafon
charakteru
ústa hlístic jsou zpravidla vybavena kutikulárními zuby, jimiž aktivně narušují tkáně hostitele
trávící soust.: ústní otvor -) sací hltan pro nasávání živin
škodlivé rozpustné látky vylučují jednobuněčnými vylučovacími trubicemi
jednovrstevná pokožka krytá kutikulou
nervová soustava je provazcového typu – hlavová uzlina, obhltanový prstenec a z toho jdou provazce do celého těla – břišní a hřbetní nervová páska
exkreční soustava – protonefridie (nálevky, kanálky, postraní lišty – vyúsťují na povrch těla
přímý vývoj – nemají larvy, ale různá jiná stadia, mají geneticky fixovaný počet buněk, ty se pak jen zvětšují
gonochoristé s nápadným pohlavním dimorfismem- samečkové jsou drobnější; mají kloaku (vyústění pohl. i trávicí s.), při vyústění samčího pohlavního ústrojí mají dvě štětinky (spikuly), sloužící při páření k aktivnímu rozevírání pohlavního otvoru samičky; samičí pohlavní orgány jsou párové; značná nadprodukce vajíček, velmi lehká (mohou být unášena i průvanem; značně odolná vůči vyschnutí, mrazu a chemikáliím.
škrkavka dětská
cizopasí v tenkém střevě člověka- odebírá živiny, intoxikuje svými metabolity, narušuje cévní kapilární sítě, ucpává střeva až k jejich proděravění = perforaci
znakem nakažení škrkavkami, nemoci zvané ascaridóza, je nechutenství, zvracení, bolesti hlavy. Nákaza je rozšířena zejména mezi dětmi. Oplozená vajíčka škrkavek opouštějí s výkaly tělo. Pokud se dostanou do žaludku hostitele, vyvíjejí se z nich mikroskopické larvy. Ty prolezou stěnou tenkého střeva a krví jsou pasivně zanášeny do jater a posléze do plic, kde dráždí ke kašli. Po opětném polknutí s hlenem se usazují v tenkém střevě, kde dospívají.