BABIČKA

BABIČKA

AUTOR:

Božena Němcová (1820 – 1862)

• Původní jméno Barbora Panklová, narodila se ve Vídni, dětství prožila v Ratibořicích u České Skalice

• Její babička se jmenovala Marie Magdalena Novotná, měla na ni velký vliv a byla vzorem pro dílo Babička

• Provdala se za úředníka finanční stráže Josefa Němce, měli spolu 4 děti

• V 50. letech zažila nejtěžší období – nedostatek financí, nešťastné manželství a zemřel jí nejstarší syn Hynek – v těchto letech začala psát Babičku

• Zemřela v lednu 1862 a je pohřbena na Vyšehradě

Další díla:

• kratší povídky – Divá Bára, Karla, Pan učitel

• rozsáhlejší povídky – V zámku a podzámčí

• pohádky – Národní báchorky a pověsti

Společensko-historické pozadí:

• Babička byla vydána roku 1855, v době Bachova absolutismu a tvrdé rakouské cenzury po porážce revoluce 1848

• Dobou vydání se Němcová zařadila do třetí generace Národního obrození

• Dílo je ovlivněno romantismem a realismem

Národní obrození:

• Proces formování moderního českého národa, který probíhal zhruba od poslední třetiny 18. století do poloviny 19. Století

• Jednalo se o období vítězství národního obrození, které se stalo již celonárodním hnutím. Tzv. generace Palackého.

Další autoři:

• K. H. Mácha - Máj

• K. H. Borovský – Tyrolské elegie, Král Lávra

• K. J. Erben - Kytice

LITERÁRNÍ TEORIE

Literární druh: epika

Literární forma: próza

Literární žánr: povídka

Literární směr: národní obrození, realismus

Jazykové prostředky: Lidové prvky – u pobožných lidí spisovný lidový jazyk a u nevěřících lidí nespisovný lidový jazyk, občas se vyskytují i vulgární výrazy (myslivec, mlynář)

Nářečí, archaismy, přirovnání a přímá řeč.

Kompozice: chronologická, ale často vyprávěny vzpomínky, např. babiččino setkání s císařem Josefem, její láska k Jiřímu. Psáno v er – formě.

Téma: Obraz venkovského života, vzpomínky na mládí, kontrast ideálu s reálným životem

Dílo z období realismu, ale je velmi zidealizované, co se týče vztahů a charakterů lidí

Dílo zachycuje vzpomínky na dětství Boženy Němcové (Barunka).

Časoprostor: Staré bělidlo, Čechy, 19. století

Dějová linie je popisována v cyklickém čase, čtvero ročních obchodí, slavení svátků tradic a obyčejů.

Dílo je na pomezí realismu (pravdivé zachycení skutečnosti, zobrazení každodenního života, studium člověka a společnosti, ovlivňování hrdinů) a romantismu (náklonnost k přírodě, historii a fantazii, ztotožnění hrdiny s autorem, nešťastná láska)

Postavy:

• Babička – zidealizovaná osoba – moudrá, zručná a milující, vždy ochotná každému pomoci a poradit, pracovitá, silně věřící

• Barunka – babiččina nejoblíbenější vnučka, nejstarší, poslušná, babička je jejím vzorem

• Jan a Vilém – divocí a zlobiví bratři Barunky

• Adélka – nejmladší sestra Barunky, zvědavá, bystrá, učenlivá

• Terezka – dcera babičky, matka dětí, nemá ráda báchorky

• Pan Prošek – manžel Terezky

• Paní kněžna Zaháňská (ve skutečnosti hraběnka Eleonora z Kounic – Němcová ji věnovala své dílo) – milá, obětavá, přátelí se s babičkou, pomáhá chudým a obyčejným lidem

• Hortensie – vyrůstá u kněžny, milá, v babičce nachází porozumění
  Viktorka