BABIČKA

Děj:

Babička se odehrává na Starém bělidle, což je statek babiččiny dcery, paní Proškové, která tam žije se svým mužem a čtyřmi dětmi: Barunkou, Adélkou, Vilímem a Janem. Božena Němcová zde zčásti popisuje svůj vlastní život, vtělila se do postavy Barunky. Knihu psala v těžkém období a útěchu hledá ve vzpomínkách na dětství a milovanou babičku. Babička se přestěhovala na Staré bělidlo na žádost své dcery. Ta se přestěhovala na Staré bělidlo kvůli muži, který zde přijal službu u zdejší kněžny. Když si přečetla dopis, nechtěla opustit vesničku, ve které tolik let žila, ale nakonec na Staré bělidlo odešla kvůli vnoučatům, které ještě neviděla. Jednoho dne přivezl kočí Václav babičku na Staré bělidlo. Všichni měli velkou radost a hned si jí vnoučata zamilovala. Babička byla zvyklá pracovat, tak převzala vedení nad celým domem. Dohlížela na hospodářství ale hlavně na vnoučata. Chodila s dětmi na procházky a cestou sbírali léčivé bylinky. Často zašla také do mlýna a do myslivny. Babička si získala srdce u každého pro svoji upřímnou povahu. Paní kněžna, u níž byl pan Prošek – zeť babičky – ve službě, si babičku velmi oblíbila. Když byla s dětmi na procházce potkaly slečnu Hortenzii, která seděla pod stromem a kreslila si. Poté přijela na koni kněžna a děti jí věnovaly košík jahod a kněžna je za to pozvala i s babičkou do zámku. Hortensie byla schovankou kněžny, která byla vděčná za svoje štěstí. Také jenom babiččinou zásluhou si mohla vzít Kristla, děvče z hospody, selského synka Jakuba, který byl na babiččinu přímluvu u kněžny zproštěn čtrnáctileté služby. Babička učila vnoučata milovat svou vlast a dokonce bláznivou Viktorku. Viktorku stále pronásledoval podivný starý voják, který do ní byl zamilovaný, a dováděl jí k šílenství. Na nátlak jejích rodičů, aby se vdala, přislíbila ruku mládenci z vedlejší vesničky. Starý voják ale za ní stále chodil a ani čáry kovářky jí ho nezbavily. Nakonec se do něho zamilovala a zabila své dítě. Když odešel, utekla a žila sama v lese. Byla šílená ale lidem jí bylo líto a vždy když přišla k plotu, dali jí něco k jídlu. Nakonec jí zabil blesk. Děti rádi poslouchaly Babičku zvláště Barunka. Babička si uvědomovala, že stárne a že se její život blíží ke konci. Proto uvedla vše do pořádku a rozloučila se se svými nejmilejšími. Když jednoho dne zazvonil umíráček hlásající, že Babička zemřela, plakalo celé údolí. Babička se zaznamenala do srdcí všech, mnohými dobrými skutky.

Děj:

První část knihy je věnována popisu života na Starém bělidle, každodenním činnostem babičky, dětí a dalších lidí. Babička děti vychovává ke svým mravům, v duchu lásky, mírumilovném soužití s přírodou a vlastenectví. V druhé části knihy jsou rozvíjeny příběhy dalších postav. Babička se setkala s kněžnou, která byla okouzlena babiččinou prostotou, srdečností a citlivostí. Babička s vnoučaty navštívila zámek, kde poznali i slečnu Hortensii, která si zamilovala děti. Babička se přimluvila za chudou rodinu Kudrnovu, které kněžna ráda pomohla. Hortensie byla vychována v Itálii, kde se učila malovat. Zamilovala se do svého učitele. Kněžna o jejích citech nevěděla a chtěla ji provdat za správce. Hortensie onemocněla a byla velmi smutná. Když babička viděla na obraze Hortensiina učitele, poznala na ní, že ho miluje, a přimluvila se u kněžny. Kněžna ráda provdala Hortensii za malíře. Hortensie porodila dítě, ale po dvou letech od svatby zemřela. Viktorka byla veselé děvče, které se líbilo chlapcům. Viktorce pobláznil hlavu podivný, tmavý voják, který ji začal sledovat a pronásledovat. Viktorka se kvůli němu zbláznila, žila v jeskyni, nosila roztrhané šaty, nebavila se s lidmi, zpívala a křičela u splavu. Zabil ji blesk.
Kristla byla zamilovaná do Jakuba Míly a on do ní. Jakub ale musel na vojnu, oba byli nešťastní. Babička Kristle pomohla, přimluvila se u kněžny a ta dovedla Jakuba zpět ke Kristle.
Babička umírá na Starém bělidle mezi mnoha přáteli. Na její pohřeb jde obrovský průvod lidí.