0. Historie biologických objevů, osobnosti světové a naší biologie

ANDREAS VESALIUS
zakladatel pitev lidských těl, ty se stávají základem vědecké anatomie
• revize zaostalých anatomických názorů antických autorit a vydání první moderní učebnice anatomie De humani corporis fabrica libri septem / O stavbě lidského těla knihy sedmery

• při univerzitách vznikají tzv. theatra anatomica se sbírkami anatomických preparátů, které slouží k výuce, osvětě, ale i zábavě podobně jako veřejné pitvy

JAN JESENIUS
• první veřejná pitva v Čechách - v Praze v roce 1600

WILLIAM HARVEY
• významným fyziolog
• Exercitatio anatomica de motu cordis et sanguinis in animalibus / Anatomická pozorování o pohybu srdce a krve u živočichů - popis krevního oběhu v uzavřeném systému cév (× Galénova krev, která se ve tkáních spotřebovávala)
• je mu také přisuzován výrok omne vivum ex ovo (všechno živé z vajíčka)

NOVOVĚK
• novověká věda se vyvíjí v distanci od Aristotela a je nadkonfesní

ROBERT HOOKE
• dosud neznámý pohled na svět přinesl objev mikroskopu spolu s Anthonym van Leeuwenhoekem
• v rostlinném pletivu objevil a popsal buňky

ANTHONY VAN LEEUWENHOEK
• objevil nálevníky, bakterie v zubním hlenu, spermie

CARL LINNÉ
• pokusy o třídění organismů - zavedl binomickou nomenklaturu a utřídil jak rostliny, tak živočichy
• díla: Systema naturae, Philosophia botanica, Species plantarum

1. POLOVINA 19. STOLETÍ
• k rozvoji některých oborů přispěly pokroky v laboratorní technice (achromatické mikroskopy, mikrotomy, podložní a krycí sklíčka) a metodice (fixace, řezání, barvení)

GEORGES CUVIER
• důsledně uplatnil srovnávací hledisko v živočišné morfologii a paleontologii• rozdělil živočichy podle typu nervové soustavy: obratlovci - rozlišený mozek a mícha, měkkýši - několik ganglií, členovci - dvojitý nervový provazec na břišní straně, paprsčití - rozptýlená nervová soustava → myšlenka čtyř základních, vzájemně nepřevoditelných tělních plánů
• zákon korelace - jednotlivé části těla mají tvarovou i funkční souvislost, takže změna jedné části vyvolá zákonitě změny všech ostatních• teorie kataklyzmat - Země prodělala několik převratných změn (ve smyslu přírodních katastrof), po nichž byla živá příroda vždy znovu stvořena v jiné podobě → vysvětloval tím nálezy fosilíí živočichů, kteří už na Zemi nežili

JAN EVANGELISTA PURKYNĚ
• významný český biolog
• patřil mezi zakladatele buněčné teorie
• objevil a popsal vlákna vodivé svaloviny v srdci, buňky mozečku, strukturu pokožky (klasifikoval dermatoglyfické obrazce), řasinkový epitel ve sliznici vejcovodu, buněčné jádro slepičího vejce; dále pojmenoval živý obsah buněk jako protoplazmu

MATTHIAS JACOB CHLEIDEN A THEODOR SCHWAN
• stáli u formulace buněčné teorie (= těla všech organismů jsou tvořena z buněk)

JIŘÍ PROCHÁZKA
• český fyziolog
• dospěl k představě nervového reflexu (zjistil, že podněty dodávané senzitivními nervy do nervových ústředí se tam reflektují do činnosti nervů motorických)