1. Ziva a neziva priroda
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
-
Rozmnožování – rostliny
nepohlavní (vegetativní)
– z jedné buňky, tkáně nebo části mateřské rostliny
nepohlavní rozmnožovací orgány:
šlahouny: jahodník zakořeňují
oddenky: kosatec pýr
hlízy: brambory
cibule: česnek
řízkování: listů nebo stoneků – mají latentní meristémy
zahradnická praxe: oddělky, očkování, roubování, odkopky
– nedochází k redukci počtu chromozomů, nový jedinec má genotyp shodný s mateřskou rostlinou
pohlavní:
– splynutí haploidních samčích a samičích gamet → vznikne diploidní zygota → dělí se a mění se na zárodek = embryus → vznikne semeno
– jsou-li splněné podmínky (musí nejdřív nabobtnat vodou) např. teplo světlo živiny – vyroste nová rostlina
-
Tkáně a Pletiva
– soubor specializovaných buněk, které mají stejnou funkci a stejný tvar
Tkáně – živočichové
Pletiva – rostliny
Pletiva:
a) pravá: vznikají dělením buněk a zůstávají spojeny i po dalším dělení
b) nepravá: vznikají druhotně seskupením a srůstem jednotlivých, původně volných buněk
Pravá:
– podle tloušťky buněčné stěny, velikosti mezibuněčných prostor a podle tvaru:
Parenchym: tenkostěnné buňky a četné mezibuněčné prostory (interceluláry)
Prosenchym: protažené buňky, šikmé příčné přehrádky, bez intercelulár
Kolenchym: tenkostěnné buňky ztlustlé v rozích (ztloustlé po 1 stěně - deskovitý kolenchym)
Sklerenchym: stěny ztlustlé s kanálky, kterými pronikají jemná plazmatická vlákénka (plazmodesmy) → spojení s ostatními buňkami, funkce mechanické opory, buňky později odumírají
podle funkce a dělivosti:
Pletiva dělivá (meristémy):
– buňky se neustále dělí
vrcholové dělné pletivo → na vrcholcích stonku a v kořenových špičkách
– dále dělení ustává a mění se na pletiva trvalá
V některých rostlinách se mohou dále dělit druhotná dělivá pletiva:
kambium (druhotné dřevo a lýko)
felogen (druhotná kůra)
kalus (hojné pletivo)
Pletiva trvalá:
– buňky jsou uzpůsobené k určitým funkcím
– dále se už nedělí
– krycí, vodivá, zpevňovací, základní
a) Krycí (pokožková)
pokožka (epidermis):
– braní nadměrnému výparu vody
– její vnější stěny jsou ztlustlé a pokryté tenkou vrstvou kutikuly (látka tukové povahy, nepropustná pro vodu a plyn)
průduchy (stomata):
– slouží k výměně plynů a tvoří je 2 svěrací buňky
jednoděložné rostliny – na obou stranách listů
dvouděložné rostliny – na pokožce na spodní straně
vodní rostliny – na svrchní straně
chlupy (trichomy):
Krycí – ochrana (do špičky)
Žláznaté – vylučují roztoky anorganických látek, cukrů, sliz, silice a pryskyřičnaté látky (ukončené paličkou)
Žahavé – blízko vrcholu je ztenčená buněčná stěna s oxidem křemičitým → snadno se ulomí → vystříkne žahavá jedovatá látka → pálí a svědí