1. Ziva a neziva priroda

1. Rozmnožování – rostliny

• nepohlavní (vegetativní)
  – z jedné buňky, tkáně nebo části mateřské rostliny

nepohlavní rozmnožovací orgány:

• šlahouny: jahodník zakořeňují

• oddenky: kosatec pýr

• hlízy: brambory

• cibule: česnek

• řízkování: listů nebo stoneků – mají latentní meristémy

• zahradnická praxe: oddělky, očkování, roubování, odkopky

– nedochází k redukci počtu chromozomů, nový jedinec má genotyp shodný s mateřskou rostlinou

• pohlavní:

– splynutí haploidních samčích a samičích gamet → vznikne diploidní zygota → dělí se a mění se na zárodek = embryus → vznikne semeno
– jsou-li splněné podmínky (musí nejdřív nabobtnat vodou) např. teplo světlo živiny – vyroste nová rostlina

1. Tkáně a Pletiva

– soubor specializovaných buněk, které mají stejnou funkci a stejný tvar
Tkáně – živočichové
Pletiva – rostliny

Pletiva:
a) pravá: vznikají dělením buněk a zůstávají spojeny i po dalším dělení
b) nepravá: vznikají druhotně seskupením a srůstem jednotlivých, původně volných buněk
Pravá:

– podle tloušťky buněčné stěny, velikosti mezibuněčných prostor a podle tvaru:

Parenchym: tenkostěnné buňky a četné mezibuněčné prostory (interceluláry)
Prosenchym: protažené buňky, šikmé příčné přehrádky, bez intercelulár
Kolenchym: tenkostěnné buňky ztlustlé v rozích (ztloustlé po 1 stěně - deskovitý kolenchym)
Sklerenchym: stěny ztlustlé s kanálky, kterými pronikají jemná plazmatická vlákénka (plazmodesmy) → spojení s ostatními buňkami, funkce mechanické opory, buňky později odumírají

• podle funkce a dělivosti:

Pletiva dělivá (meristémy):
– buňky se neustále dělí
vrcholové dělné pletivo → na vrcholcích stonku a v kořenových špičkách
– dále dělení ustává a mění se na pletiva trvalá

V některých rostlinách se mohou dále dělit druhotná dělivá pletiva:

• kambium (druhotné dřevo a lýko)

• felogen (druhotná kůra)

• kalus (hojné pletivo)

Pletiva trvalá:
– buňky jsou uzpůsobené k určitým funkcím
– dále se už nedělí
– krycí, vodivá, zpevňovací, základní

a) Krycí (pokožková)

pokožka (epidermis):

– braní nadměrnému výparu vody

– její vnější stěny jsou ztlustlé a pokryté tenkou vrstvou kutikuly (látka tukové povahy, nepropustná pro vodu a plyn)

průduchy (stomata):

– slouží k výměně plynů a tvoří je 2 svěrací buňky

• jednoděložné rostliny – na obou stranách listů

• dvouděložné rostliny – na pokožce na spodní straně

• vodní rostliny – na svrchní straně

chlupy (trichomy):

• Krycí – ochrana (do špičky)

• Žláznaté – vylučují roztoky anorganických látek, cukrů, sliz, silice a pryskyřičnaté látky (ukončené paličkou)

• Žahavé – blízko vrcholu je ztenčená buněčná stěna s oxidem křemičitým → snadno se ulomí → vystříkne žahavá jedovatá látka → pálí a svědí