1. Živá a neživá příroda
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Schopnost samoregulace
Pochody uvnitř živých soustav jsou v závislosti na vnějším prostředí regulovány systémem zpětných vazeb
Rozmnožování (reprodukce) a předávání genetické informace
Vývoj (evoluce) druhů a celé přírody
Buněčná teorie = základem všech organismů je buňka
Matthias Jacob Schleiden Theodor Schwan
Teorie o vzniku života
KREACIONISMUS
živé organismy stvořil bůh
Carl Linné
SAMOPLOZENÍ (naivní abiogeneze)
život neustále vzniká z neživých látek (červi z hnijícího masa apod.)
Aristoteles
tuto teorii vyvrátil až Louis Pasteur i u bakterií
VĚDECKÁ ABIOGENEZE (evoluční)
teorie postupného vzniku života na Zemi z anorganických látek (abiogeneze), a to nejprve chemickými reakcemi, biochemickým procesem a nakonec biologickou cestou
v dávné geologické minulosti Země
chemická fáze
anorganické sloučeniny (voda, CO2, methan, amoniak)
jednoduché organické sloučeniny (cukry, aminokyseliny)
→ vznikly v atmosféře působením elektrických výbojů
složité organické sloučeniny
koacerváty (schopné růst)
biologická fáze
-
organismy podobné bakteriím
-
složitější buňky a organismy
PANSPERMIE
život vznikal ještě dříve ve vesmíru
ve vesmíru se vznášejí zárodky života a po dopadu na vhodnou planetu se vyvinou v organismy
LAMARCKISMUS
vývoj druhů je postupný
organismy se aktivně přizpůsobují měnícím se podmínkám prostředí
→ všechny organismy mají vrozenou schopnost a vůli k pokroku
→ prostředí změny nevyvolává, ale způsobuje potřebu změny u organismů, nově získané znaky jsou dědičné
DARWINISMUS
vychází z předpokladu, že evoluce druhů je výsledkem přírodního výběru, podle kterého přežívají a plodí potomky především jedinci nejlépe přizpůsobení danému prostředí, a přenášejí tak vlohy pro výhodné vlastnosti do dalších generací, čímž se v konkrétních podmínkách zvyšuje v populaci podíl jedinců s výhodnými vlastnostmi
předpokladem je individuální variabilita a nadprodukce potomstva
NEODARWINISMUS
spojil Darwinovu evoluční teorii, Mendlovou teorii dědičnosti a populační genetiku (syntetická teorie evoluce)
Typy organismů
Organismy buněčné
jednobuněčné – prokaryota – bakterie (sínice) prvoci
kolonie – některé sinice, řasy, prvoci
mnohobuněční - (eukaryota)
obligátní = nutná společenstva – jednotlivé organismy jsou dále diferencovány, např. sociální hmyz (mravenci, včely, termiti), některé druhy hmyzožravců ( př.někteří krtci)
Endosymbiotická teorie
popisuje původ semiautonomních organel eukaryotických buněk – mitochondrií a chloroplastů
tyto organely byly dříve volně žijící prokaryotické organismy, které byly pohlceny a staly se buněčnými endosymbionty
mitochondrie mají evoluční původ v proteobakterii a chloroplasty v sinici
Shrnutí endosymbiotické teorie: