1. Živá a neživá příroda
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Archeální buňka (A) vchlípením buněčné membrány vytvořila buněčné jádro (B)
Proteobakterie (C) byla pohlcena za vzniku eukaryotické buňky (D)
Sinice (E) byla pohlcena některou eukaryotickou buňkou za vzniku rostlinné buňky (F).
Při sekundární endosymbióze eukaryotická buňka pohltila rostlinnou buňku.
Při terciární endosymbióze pohltila eukaryotická buňka (H) buňku se sekundárním plastidem (G)
Organismy nebuněčné (podbuněčné)
mají velmi zjednodušenou stavbu, mohou existovat jen jako paraziti, např. viry, priony
Viry
virologie = věda, která se zabývá zkoumáním virů
jsou to nebuněčné částice, jsou viditelné jen v elektronovém mikroskopu
jsou to nitrobuněčné parazité (nemají metabolický aparát ani aparát na syntézu bílkovin)
mohou žít a množit se jen v cizím organismu (hostitelé)
jsou neschopné samostatného života, nedokážou se samy rozmnožovat!
virion = jednotlivá částice viru schopná infikovat hostitelskou buňku a namnožit se, sám o sobě nejeví známky života, ožívá až v hostitelské buňky
Stavba virionu
NA (nukleová kyselina) - s „receptem“ na výrobu nových částic podle ní rozdělujeme viry na: RNA viry (ribonukleové)
DNA viry (deoxyribonukleové)
a retroviry (střídají RNA a DNA v průběhu životního cyklu)
KAPSID (bílkovinný obal) - je složen z bílkovinných makromolekul (kapsomery)
POMOCNÝ MEMBRÁNOVÝ OBAL - bílkovinný, lipoidní
→ často je odvozen od membrány host. buňky
→ umožňuje přilnutí k membráně hostit. buňky
Dělení virů
Podle hostitele rozlišujeme:
bakteriofágy – napadají bakterie
cyanofágy – napadají sinice
fytopagenní viry – napadají rostliny
zoopatogenní viry – napadají živočichy
mikrohry – napadají houby
adenoviry – napadá lidi, hovězí dobytek, psy, koně, myši, ptáky
onemocnění respiračního a trávicího traktu
ROSTLINNÉ (většinou RNA) - obsahují jednovláknovou +RNA nebo jednovláknovou
-RNA nebo dvoušroubovicovou RNA
- viroid = způsobuje choroby vyšších rostlin, příznakem můžou být žluté skvrny na listech a zakrslost
BAKTERIÁLNÍ = bakteriofágy (RNA i DNA)
-
ŽIVOČIŠNÉ
DNA neštovice
opar
bradavice
pásový opar
mononukleóza
hepatitida B
myxomatóza – virové onemocnění králíků, šíří se hmyzem
RNA dětská obrna
encefalitida
zarděnky, příušnice, spalničky
kašel, rýma
průjmy
vzteklina
chřipka
slintavka
RETROVIRY - obalené RNA viry s jednovláknovou NA
HIV
nádory mízních uzlin
leukémie
Životní cyklus virů
přenášejí se ve vlhkém prostředí: voda, potraviny, kapénky
virová infekce = vniknutí nukleové kyseliny viru do hostitelské buňky
virion přilne k povrchu buňky
virion vnikne do buňky
v buňce vznikne NA a bílkovina viru
viriony se pomnoží (vznikne několik set virionů)
viriony se uvolňují a infikují další buňky
Typy virové infekce
virus přetrvává v buňce bez replikace nebo se jen nepatrně množí bez škodlivých vlivů
virogenie = virový genom se začlení do genomu buňky, může způsobit zásadní změnu buňky (transformace): nejčastěji nádorová
lytický cyklus = virus je buňkou množen a ta zaniká (lyze buňky), infekce se šíří do sousedních buněk tkáně a vzniká nekrotické ložisko