13. Druhoústí - paryby, ryby
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
REJNOCI (Rajiformes)
jsou typičtí svým dorzoventrálně zploštělým tělem
jejich párové ploutve srůstají a tvoří lem těla
ocas některých druhů je protažen v bičíkovitý výběžek
hřbetní ocasní ploutve zakrňují. Rejnoci jsou přizpůsobeni k životu u dna. Na spodní straně těla je 5 žeberních štěrbin, čichové jamky a ústa.
trnucha obecná (Dasyatis pastinaca) má na hřbetě u kořene trn s jedovou žlázou, jíž užívá k obraně.
parejnok elektrický (Torpedo mamorata) má schopnost vytvářet svalovou činností (tzv. „ svalové baterie “) statickou elektřinu, jejímž výbojem (až 300 V) omračuje kořist, případně se i sám brání útočníkovi.
CHIMÉRY ( Holocephali )
bývají nejnověji uváděni jako podtřída na úrovni příčnoústých (Elasmobranchii), do níž jsou společně zahrnuti žraloci s rejnoky.
např. chiméra hlavatá (Chimaera monstrosa), obývající severní části Atlantiku a Středozemní moře. 6ije u dna v hloubkách okolo 100 až 500 m.
chiméry mají bizardní vzhled.
jejich tělo je protáhlé, má velké prsní ploutve a bičíkovitý ocas.
tělo není plakoidními šupinami kryto souvisle.
od příčnoústých (tedy žraloků i rejnoků) se chiméry liší řadou anatomických znaků, např. mají pouze čtyři žaberní štěrbiny kryté kožním záhybem (tzv. nepárovou skřelí), nemají ani střevní řasu a chybí jim kloaka.
v ústech mají zuby ve tvaru plochých destiček, které nejsou dále doplňovány (monofiodontní chrup).
vykazují zřetelný pohlavní dimorfismus (samci mají na hlavě výrůstek, sloužící k přichycení samice při páření).
Ryby (Pisces)
nejpočetnější třída obratlovců
aerodynamický tvar těla
ploutve (vyztužené kostěnými paprsky)
párové – prsní, břišní, nepárové – hřbetní, ocasní, řitní
žábry kryjí skřele – pohyblivý kožní záhyb – vhání vodu na žábry
kůže obsahuje barviva – perleťový lesk
vylučují sliz
šupiny – ganoidní, cykloidní, ktenoidní
postupující osifikace kostí, rozvoj obratlů, tvorba páteřního kanálku (míchy)
chorda někdy zachována
rozvoj středního mozku a mozečku
oko – komorové – akomodace posunem čočky; teleskopické – hlubinné ryby
receptory chuti v ústní dutině, na hlavě, vousech
postranní čáry – proudový „smysl“
statoakustický orgán, mechanoreceptory na ploutvích
zuby na čelistech i jinde
slepé přívěsky střeva
játra, pankreas, žlučník
plovací měchýř – vychlípenina jícnu plněná plynem – nadnáší – hydrostatický orgán, u dvojdyšných také dýchací funkce
srdce – 1 předsíň, 1 komora
VS – protoledviny + močovod + močový měchýř
gonochoristé, pohlavní dimorfismus v době tření, vnější oplození, nadprodukce potomstva
potrava – plankton, menší ryby, řasy
Podtřída: Paprskoploutví
většina dnes žijících ryb
slepé čichové jamky a plynový měchýř s hydrostatickou funkcí