Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




13. Druhoústí - paryby, ryby

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (56 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

13. MAT. OTÁZKA Druhoústí Živočichové – paryby a ryby Paryby (Chondrichthyes) nejprimitivnější žijící čelistnatci, velmi stará skupina chrupavčitá kostra, chorda zachována heterocerkní (rozdělená) ocasní ploutev, šupiny plakoidní velké prsní ploutve vnitřní okraje břišních ploutví samců přeměněny v pářící orgán protáhlý mozek, dobře vyvinuty čichové laloky dobrý čich, zrak;postranní čára velký žaludek, střevo se spinální řasou kloaka (vyústění konečníku, močovodů i pohlavních vývodů 5 – 7 párů žaberních oblouků (dýchání), nemají skřele dvojdílné srdce gonochoristé, párové pohlavní orgány vnitřní oplození vývoj vajíček v děloze –živorodost, mají velké vajíčko rychlí plavci většinou draví Lorenziniho orgán – vnímá chvění vody (pokud neplavou, snadno se zadusí) zuby – přeměněné šupiny, trojúhelníkové, neustále vypadávají a rostou nové rejnoci, chiméry – v hloubkách, při dně Podtřída příčnoústí (Elasmobranchii) Nadřád rejnoci (Rajomorphii) Rajiformes Myliobatiformes Pristiformes Torpediniformes Nadřád žraloci (Selachimorpha) šedouni (Hexanchiformes) ostrouni (Squaliformes) pilonosí (Pristiophoriformes) polorejnoci (Squatiniformes) různozubci (Heterodontiformes) malotlamci (Orectolobiformes) žralouni (Carcharhiniformes) obrouni (Lamniformes) Podtřída chiméry (Helocephali) chimérotvární (Chimaeriformes) ŽRALOCI (Selachiformes) při březích evropských moří bývá častým druhem žralokmáčka skvrnitá (Scylliorhinus canicula ) dosahuje velikosti kolem 70 cm, má vřetenovité tělo, které je nejširší v místě prolomení pěti párů žeberních štěrbin směrem dozadu se zužuje zdrojem pohybu máčky skvrnité je heterocerkní ocasní ploutev (s mohutnější horní větví, do níž proniká konec páteře) dvě nepárové ploutve má na hřbetě a jednu (řitní) za řitním otvorem. Hrudní a břišní ploutve žraloka jsou párové (slouží jako účinné výškové kormidlo). V těle jsou párové končetiny ukotveny pletencem lopatkovým a pánevním, s nímž jsou spojeny kloubně. povrch těla máčky skvrnité je tvořen mnohovrstevnou pokožkou (epidermis) a pod ní ležící škárou (curie). v ní jsou bazálními destičkami kosodélníkovitého tvaru zakotveny plakoidní šupiny, tvořící charakteristický drsný povrch žraloka. vrchol plakoidních šupin je háčkovitě otočen k zadní části těla (ostrý povrch). plakoidní šupiny jsou na čelistech přeměněny v několik řad mohutných zubů, které bývají po opotřebování nahrazeny jinými. (tzv. polyfiodontní chrup) na hlavě má kromě zřetelných poloměsíčitých nozder (žralok je velmi vnímavý na chemické složení vody: krev ve vodě vnímá na několika kilometrové vzdálenosti) i několik set tzv.Lorenziniho ampulí pro vnímání elektrických podnětů (svalového potenciálu) pohybující se kořisti. zástupci:žralok bílý, žralok tmavý, žralok tygří, kladivoun velký,… REJNOCI (Rajiformes) jsou typičtí svýmdorzoventrálnězploštělým tělem jejich párové ploutve srůstají a tvoří lem těla ocas některých druhů je protažen v bičíkovitý výběžek hřbetní ocasní ploutve zakrňují. Rejnoci jsou přizpůsobeni k životu u dna. Na spodní straně těla je 5 žeberních štěrbin, čichové jamky a ústa. trnucha obecná (Dasyatis pastinaca) má na hřbetě u kořene trn s jedovou žlázou, jíž užívá k obraně. parejnok elektrický (Torpedo mamorata) má schopnost vytvářet svalovou činností (tzv. „ svalové baterie “) statickou elektřinu, jejímž výbojem (až 300 V) omračuje kořist, případně se i sám brání útočníkovi. CHIMÉRY (Holocephali) bývají nejnověji uváděni jako podtřída na úrovni příčnoústých (Elasmobranchii), do níž jsou společně zahrnuti žraloci s rejnoky. např.chiméra hlavatá (Chimaera monstrosa), obývající severní části Atlantiku a Středozemní moře. 6ije u dna v hloubkách okolo 100 až 500 m. chiméry mají bizardní vzhled. jejich tělo je protáhlé, má velké prsní ploutve a bičíkovitý ocas. tělo není plakoidními šupinami kryto souvisle. od příčnoústých (tedy žraloků i rejnoků) se chiméry liší řadou anatomických znaků, např. mají pouze čtyři žaberní štěrbiny kryté kožním záhybem (tzv. nepárovou skřelí), nemají ani střevní řasu a chybí jim kloaka. v ústech mají zuby ve tvaru plochých destiček, které nejsou dále doplňovány (monofiodontní chrup). vykazují zřetelný pohlavní dimorfismus (samci mají na hlavě výrůstek, sloužící k přichycení samice při páření). Ryby (Pisces) nejpočetnějšítřída obratlovců aerodynamický tvar těla ploutve (vyztužené kostěnými paprsky) párové – prsní, břišní, nepárové – hřbetní, ocasní, řitní žábry kryjí skřele – pohyblivý kožní záhyb – vhání vodu na žábry kůže obsahuje barviva –perleťový lesk vylučují sliz šupiny – ganoidní, cykloidní, ktenoidní postupující osifikace kostí, rozvoj obratlů, tvorba páteřního kanálku (míchy) chorda někdy zachována rozvoj středního mozku a mozečku oko– komorové – akomodace posunem čočky; teleskopické – hlubinné ryby receptory chuti v ústní dutině, na hlavě, vousech postranní čáry – proudový „smysl“ statoakustický orgán, mechanoreceptory na ploutvích zuby na čelistech i jinde slepé přívěsky střeva játra, pankreas, žlučník plovací měchýř – vychlípenina jícnu plněná plynem – nadnáší – hydrostatický orgán, u dvojdyšných také dýchací funkce srdce – 1 předsíň, 1 komora VS – protoledviny + močovod + močový měchýř gonochoristé, pohlavní dimorfismus v době tření, vnější oplození, nadprodukce potomstva potrava – plankton, menší ryby, řasy Podtřída: Paprskoploutví většina dnes žijících ryb slepé čichové jamky a plynový měchýř s hydrostatickou funkcí Nadřád: Násadcoploutví izolovaná skupina difycerkní ocasní ploutev, hodně hřbetních ploutviček plícními vakymohou dýchat i vzdušný kyslík larvy – keříčkovitévnější žábry Bichir nilský Chrupavčití chrupavčitá kostra s chordou lebka vybíhá v rostrum, ústa na spodní straně bezzubá s hmatovými výrůstky heterocerkní ocasní ploutev,ganoidníšupiny živí se bezobratlými u dna třou se v pramenných oblastech řek jeseter malý, ruský; vyza velká Mnohokostnatí plynový měchýř má pomocnou dýchací funkci ocasní ploutev je heterocerkní zkostnatělá lebka s velkým počtem kostí dnes je zbytky Kostlín americký, Kaproun ob

Témata, do kterých materiál patří