15. Semenné rostliny

Sekvoje vždyzelená

• 120 m- nejvyšší strom vůbec

• u nás vzácně v parcích („jen 50“)

KVĚT

• soubor přeměněných listů, sloužící k pohlavnímu rozmnožování krytosemenných rostlin

• části květu:

• květní stopka- upevňuje květ ke stonku

• květní lůžko- rozšířená horní část květní stopky, ze které vyrůstají květní obaly

• květní obaly- chrání vnitřní části květu, lákají hmyz: kalich, koruna, popř. okvětí

• reprodukční orgány- tyčinky a pestík

Reprodukční orgány

Reprodukční orgány se přímo podílejí na rozmnožování, rozeznáváme:

• TYČINKY- samčí pohlavní orgány, produkují pylová zrna (mikrospory), jsou rozlišeny na tenkou nitku a prašník tvořený dvěma prašnými váčky, každý má dvě prašná pouzdra, ve kterých se diferencují pylová zrna, soubor tyčinek v květu se nazývá andreceum

• PESTÍK- samičí pohlavní orgán, vznikl srůstem jednoho nebo několika plodolistů (megasporofylů), soubor plodolistů v jednom květu se nazývá gyneceum, skládá se z:

• semeníku- spodní rozšířená část pestíku, nachází se v něm jedno nebo více vajíček, existuje semeník spodní (květní obaly a tyčinky vyrůstají nad semeníkem, např. hvězdnicovité), svrchní (obaly a tyčinky vyrůstají pod semeníkem, např. brukvovité), polospodní (obaly a tyčinky vyrůstají uprostřed semeníku, např. lomikámen)

• čnělky- střední část pestíku, obvykle má protáhlý tvar

• blizny- vrchol pestíku, zachycují se zde a klíčí pylová zrna

Květní diagram, květní vzorec

• Květní diagram- znázorňuje schematicky postavení a počet květních orgánů při pohledu do květu shora

• Květní vzorec- vyjadřuje pomocí mezinárodních značek pohlavnost, souměrnost, počet a uspořádání květních orgánů:

Dělení květů podle souměrnosti

• souměrné- mají jednu rovinu souměrnosti

• pravidelné- mají více rovin souměrnosti

• asymetrické- nemají žádnou rovinu souměrnosti

Dělení podle pohlavnosti

• oboupohlavné- obsahují samčí (tyčinky) i samičí (pestíky) pohlavní orgány, většina krytosemenných rostlin

• jednopohlavné- mohou být samčí (pouze s tyčinkami) nebo samičí (pouze s pestíky:

• rostlina může mít samčí i samičí květy na témže jedinci, takovou rostlinu označujeme jako jednodomou, např. dub

• rostlina může mít jedince jen se samičími a jedince jen se samčími květy, takovou rostlinu označujeme jako dvoudomou, např. vrba

Dělení květů podle způsobu opylení

• větrosnubné

• hmyzosnubné

KVĚTENSTVÍ

JEDNODUCHÁ

1. Hroznovitá (racemózní)

• postranní stonky nepřerůstají hlavní

• květy rozkvétají odzdola nahoru nebo od obvodu ke středu

hrozen (hořčice)

okolík (prvosenka)

• květní stopky vyrůstají z jednoho místa

• je chráněn obalem (=soubor listenů)

klas (vstavač, jitrocel)

• odvozený od hroznu, ale květy jsou přisedlé

hlávka = strboul (jetel

• vřeteno je zkrácené

• přisedlé květy rozestavěné na všechny strany