Anatomie, morfologie, fyziologie rostlin

ANATOMIE, MORFOLOGIE, FYZIOLOGIE ROSTLIN

morfologie (vnější stavba)

anatomie (vnitřní stavba; cytologie - nauka o buňce, histologie - nauka o pletivech)

fyziologie (životní pochody, funkce orgánů)

PLETIVA

Rostlinná buňka

• protoplast

  • jádro, cytoplasma, endomembránový systém (endoplasmatické retikulum, Golgiho aparát, vakuoly), peroxisomy, mitochondrie, plastidy, cytoskelet

• buněčná stěna - střední lamela, primární stěna, sekundární stěna

• plasmodesmy - význam: mezibuněčný transport metabolitů

Jednoduchá pletiva

= soubor vzájemně integrovaných buněk, které mají společný původ, přibližně stejný tvar a plní stejnou funkci, popřípadě soubor funkcí

• dle tloušťky buněčné stěny

  • parenchym: tenkostěnné buňky izodiametrického tvaru s různou funkcí (metabolická, zásobní, provětrávací, vodivá, absorpční, sekreční, dělivá)

    • prozenchym – dlouze protažené buňky

    • aerenchym – velké mezibuněčné prostory (intraceluláry)

    • hydrenchym – velké buňky sukulentů s velkým obsahem vody

    • chlorenchym – zelené buňky s asimilační funkcí

    • merenchym – kulovité buňky s mnoha intracelulárami

  • kolenchym: z buněk s nerovnoměrně ztloustlými buněčnými stěnami bez lignifikace, mechanická opora nadzemních částí rostliny, diferenciace v závislosti na působení mechanického stresu na rostlinu

    • rohový– buněčná stěna více ztloustlá při styku tří a více buněk

    • deskový – ztloustlé tangenciální buněčné stěny (rovnoběžné s povrchem orgánu)

  • sklerenchym : z většinou mrtvých buněk s rovnoměrně ztloustlou

    • sklerenchymatické fibrily – silnostěnná, podélně protáhlá, zašpičatělá vlákna

    • sklereidy – sklerifikované buňky různého tvaru: izodiametrické brachysklereidy („kamenné buňky“) v dužnině hrušek

• dle dělivé aktivity buněk

• trvalá pletiva: budována z nedělícího se parenchymu, kolenchymu a sklerenchymu

• dělivá pletiva (= meristémy): dělící se parenchymální buňky s hustou cytoplazmou, malými vakuolami, velkým jádrem a výrazným jadérkem

  • protomeristémy – embryonální meristémy

    • diferencuje se v primární meristémy a posléze trvalá pletiva

  • primární meristémy

    • apikální meristémy kořene a stonku produkující primární trvalá pletiva

    • axilární meristémy vyvíjející se v pupeny a postranní větve

  • sekundární meristémy – druhotně obnovila svou dělivou aktivitu

    • kambium a felogén

Rozlišujeme systémy pletiv krycích, vodivých a základních

• krycí

  • ochrana, výměna vody, minerálních látek, plynů mezi rostlinou a prostředím

  • dle původu:

    • primární – vznikají z primárních meristémů

      • epidermis – na povrchu primárních stonků, listů a reprodukčních orgánů

        • jedna vrstva buněk bez mezibuň. Prostor

        • emergence – výběžky pokožky (růže)

        • deriváty – chlupy (trichomy) krycí, žahavé, žlaznaté

          • průduchy (stogmata) dvě svěrací buňky, průduchová štěrbina – výměna plynů