19. OBEHOVA SOUSTAVA CLOVEKA

19. Oběhová soustava člověka

Soustava oběhová

Tělní tekutiny

• hlavní složkou voda, podíl na tělesné hmotnosti cca 53%, většina vody je v buňkách jako nitrobuněčný tekutina 32%

• mimobuněčná tekutina – 21%, dělí se na: krev, mízu a tkáňový mok→tvoří vnitřní prostředí

• z krve * tkáňový mok z něj * míza

• homeostáza= stálost vnitřního prostředí

Krev

• fce krve:

• a) specifické

  • udržování homeostázy (osmotického tlaku, pH)

  • obranné

  • schopnost srážení

• b) transportní

  • přenášení dýchacích plynů

  • rozvod živin a odvádění zplodin

  • účast na řízení (přenášení hormonů, vitaminů)

  • rozvod tepla po těle (vyrovnává teplotní rozdíly mezi orgány)

• složení krve:

• krev je červená, neprůhledná kapalina složená z krevní plazmy a krevních destiček (krvinky, destičky)

• cca 8% celkové hmotnosti, muži 5-6l krve, ženy 4,5l krve

• krevní plazma

  • tekutá složka krve, průhledná, 91% vody a 8% rozpuštěných org. látek- hlavně bílkoviny a glukózu, 1% rozpuštěné anorganické látky- udržují stálé pH (7,4) a osmotickou hodnotu plazmy 0,9% chloridu sodného (fyziologický roztok)

• krevní tělíska

  • červené krvinky (erytrocyty)

    • malé, ploché, okrouhlé a bezjaderné buňky, uprostřed ztenčené

    • v 1 mm3 krve u mužů 5-5,5 milionů, u žen 4,5 milionů erytocytů→ s nadmořskou výškou se počet zvyšuje

    • červené barvivo- hemoglobin→váže se na něj O2 →­ * dioxygenhemoglobinu

    • z uvolněného hemoglobinu se tvoří žlučové barvivo bilirubin

    • tvoří se a dozrávají v kostní dřeni a asi po 120 dnech zanikají v slezině

    • sedimentace červených krvinek – jestliže zamezíme srážení krve (např. přidáním kys. citrónové) rozdělí se jejich součásti podle své hmotnosti→červené krvinky pozvolna klesají ke dnu zkumavky→u zdravých lidí je tato sedimentace pomalá= nespecifická zkouška informuje lékaře o * nebo ústupu onemocnění (→“neříká kde je, ale že někde je“)

  • bílé krvinky (leukocyty)

    • mají jádro, nemají stálý tvar, v 1 mm3 je cca 5-8 tis. leukocytů→jejich počet kolísá (např. ráno na lačno je jich méně)

    • podle vzhledu a původu rozlišujeme:

    • a) granulocyty

      • mají v cytoplazmě zrníčka (granula), tvoří se v kostní dřeni

      • dají se zbarvit různými barvivy- barvící se kyselým eosinem= eosinofilní, zásaditými barvivy= bazofilní, neutrálními barvivy= neutrofilní

      • neutrofilní a eosinofilní pohlcují (fagocytují) cizorodé částice, bazofilní obsahují protisrážlivou látku heparin

    • b) agranulocyty – neobsahují barvitelná zrna

      • a) monocyty (5%) – největší leukocyty s ledvinovým jádrem, uvolňují se do krve z endotelových výstelek (játra, sleziny, mízní uzliny a kostní dřeně) a z primitivních buněk= histiocytů (roztroušeny ve vazivu) →retikuloendotelová soustava, po výstupu z krve do tkání se monocyty mění na makrofágy

      • b) lymfocyty – pocházejí z kmenových buněk kostní dřeně a tvoří dvě skupiny

        • lymfocyty T – dozrávají v brzlíku a vykonávají buněčnou imunitu, tzv. namířená proti buňkám transplantovaných tkání/proti pozměněným buňkám (nádorové) vlastního těla