19. OBEHOVA SOUSTAVA CLOVEKA
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
19. Oběhová soustava člověka
Soustava oběhová
Tělní tekutiny
hlavní složkou voda, podíl na tělesné hmotnosti cca 53%, většina vody je v buňkách jako nitrobuněčný tekutina 32%
mimobuněčná tekutina – 21%, dělí se na: krev, mízu a tkáňový mok→tvoří vnitřní prostředí
z krve * tkáňový mok z něj * míza
homeostáza= stálost vnitřního prostředí
Krev
fce krve:
a) specifické
udržování homeostázy (osmotického tlaku, pH)
obranné
schopnost srážení
b) transportní
přenášení dýchacích plynů
rozvod živin a odvádění zplodin
účast na řízení (přenášení hormonů, vitaminů)
rozvod tepla po těle (vyrovnává teplotní rozdíly mezi orgány)
složení krve:
krev je červená, neprůhledná kapalina složená z krevní plazmy a krevních destiček (krvinky, destičky)
cca 8% celkové hmotnosti, muži 5-6l krve, ženy 4,5l krve
krevní plazma
tekutá složka krve, průhledná, 91% vody a 8% rozpuštěných org. látek- hlavně bílkoviny a glukózu, 1% rozpuštěné anorganické látky- udržují stálé pH (7,4) a osmotickou hodnotu plazmy 0,9% chloridu sodného (fyziologický roztok)
krevní tělíska
červené krvinky (erytrocyty)
malé, ploché, okrouhlé a bezjaderné buňky, uprostřed ztenčené
v 1 mm3 krve u mužů 5-5,5 milionů, u žen 4,5 milionů erytocytů→ s nadmořskou výškou se počet zvyšuje
červené barvivo- hemoglobin→váže se na něj O2 → * dioxygenhemoglobinu
z uvolněného hemoglobinu se tvoří žlučové barvivo bilirubin
tvoří se a dozrávají v kostní dřeni a asi po 120 dnech zanikají v slezině
sedimentace červených krvinek – jestliže zamezíme srážení krve (např. přidáním kys. citrónové) rozdělí se jejich součásti podle své hmotnosti→červené krvinky pozvolna klesají ke dnu zkumavky→u zdravých lidí je tato sedimentace pomalá= nespecifická zkouška informuje lékaře o * nebo ústupu onemocnění (→“neříká kde je, ale že někde je“)
bílé krvinky (leukocyty)
mají jádro, nemají stálý tvar, v 1 mm3 je cca 5-8 tis. leukocytů→jejich počet kolísá (např. ráno na lačno je jich méně)
podle vzhledu a původu rozlišujeme:
a) granulocyty
mají v cytoplazmě zrníčka (granula), tvoří se v kostní dřeni
dají se zbarvit různými barvivy- barvící se kyselým eosinem= eosinofilní, zásaditými barvivy= bazofilní, neutrálními barvivy= neutrofilní
neutrofilní a eosinofilní pohlcují (fagocytují) cizorodé částice, bazofilní obsahují protisrážlivou látku heparin
b) agranulocyty – neobsahují barvitelná zrna
a) monocyty (5%) – největší leukocyty s ledvinovým jádrem, uvolňují se do krve z endotelových výstelek (játra, sleziny, mízní uzliny a kostní dřeně) a z primitivních buněk= histiocytů (roztroušeny ve vazivu) →retikuloendotelová soustava, po výstupu z krve do tkání se monocyty mění na makrofágy
b) lymfocyty – pocházejí z kmenových buněk kostní dřeně a tvoří dvě skupiny
lymfocyty T – dozrávají v brzlíku a vykonávají buněčnou imunitu, tzv. namířená proti buňkám transplantovaných tkání/proti pozměněným buňkám (nádorové) vlastního těla