Eukaryotická buňka

Eukaryotická buňka

Stavba eukaryotické rostlinné a živočišné buňky v základních rysech stejná, odlišují se přítomností plastidů, buněčné stěny a vakuol u rostlinné buňky a lysozomů u buňky živočišné.

- eukaryotická buňka obsahuje protoplazmu, cytoskelet, jádro, organely, buněčné povrchy

Protoplazma: vyplňuje prostor buňky

- zahrnuje cytoplazmu a karyoplazmu (plazmu buněčného jádra)

- obsahuje řadu struktur (cytoskelet)

- podobné složení jako u prokaryotické buňky

- probíhají zde některé metabolické procesy

Jádro (nucleus, karyon): od okolní cytoplazmy odděleno dvojitou jadernou membránou (přerušovanou póry)

• póry - k transportu látek z cytoplazmy do jádra a z jádra do cytoplazmy

• vnitřek jádra vyplněn karyoplazmou,

  • karyoplazma – polotekutá hmota, v níž se nacházejí vláknité útvary – chromosomy.

Chromozomy

• pentlicovité útvary tvořené několikrát stočenou molekulou DNA

spojenou bílkovinami (histony)

• základní dědičná informace!

Jadérko (nucleolus) - kulovité tělísko neohraničené vlastní membránou

• počet jadérek v buňce závisí na intenzitě tvorby bílkovin v buňce

• tvoří se zde rRNA jako kopie úseků DNA

• póry jaderné membrány je rRNA dopravována do cytoplazmy, kde se z ní skládají ribosomy

Organely:

Mitochondrie – u všech eukaryotických buněk (několik desítek až stovek)

• oválné až tyčinkovité útvary s vlastní DNA a proteosyntetickým aparátem (ribozomy)

• opatřeny dvěma biomembránami:

  • vnitřní membrána obklopuje prostor vyplněný hmotou matrix, tvoří záhyby neboli kristy – místo tzv. buněčného dýchání

• semiautonomní organely – kruhová DNA a ribozomy jim umožňují částečnou samostatnost (např. se dělí nezávisle na jádře)

• funkce: do matrix se dostávají meziprodukty štěpení živin a jsou zde dále štěpeny (Krebsův cyklus, β-oxidace mastných kyselin)

  • na vnitřní membráně vlivem ukotvených enzymů procesy štěpení pokračují (dýchací řetězec) a uvolňuje se APT (energie)

Plastidy – oválná tělíska uzavřená obalem ze dvou membrán

- v rostlinách

• zelené chloroplasty, barevné chromoplasty, bezbarvé leukoplasty

• mají vlastní DNA a proteosyntetický aparát

  • chloroplasty - uvnitř je bílkovinná plazma – stroma (matrix) – v ní síť váčků – tylakoidů

    • v stromatu probíhá temnostní fáze fotosyntézy

• stupňovitě na sebe uložené tylakoidy tvoří grána obsahující zelený chlorofyl

• chromoplasty – obsahují červená a žlutá barviva – karotenoidy a xantofyly

  • hojně obsaženy v červeně, oranžově a žlutě zbarvených listech, květech a plodech

• leukoplasty – nacházejí se v neosvětlených částech rostlin (kořeny, oddenky,…)

  • hromadí se v nich zásobní látky (škrob, bílkoviny, lipidy)

Golgiho komplex – soustava cisteren a měchýřků

• probíhá zde úprava a transport látek

Lysozomy – najdeme nejčastěji u živočišných buněk