Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Eukaryotická buňka

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (1,7 MB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Eukaryotická buňka Stavba eukaryotické rostlinné a živočišné buňky v základních rysech stejná, odlišují se přítomností plastidů, buněčné stěny a vakuol u rostlinné buňky a lysozomů u buňky živočišné. - eukaryotická buňka obsahuje protoplazmu, cytoskelet, jádro, organely, buněčné povrchy Protoplazma: vyplňuje prostor buňky - zahrnuje cytoplazmu a karyoplazmu (plazmu buněčného jádra) - obsahuje řadu struktur (cytoskelet) - podobné složení jako u prokaryotické buňky - probíhají zde některé metabolické procesy Jádro (nucleus, karyon): od okolní cytoplazmy odděleno dvojitou jadernou membránou (přerušovanou póry) póry - k transportu látek z cytoplazmy do jádra a z jádra do cytoplazmyvnitřek jádra vyplněn karyoplazmou, karyoplazma – polotekutá hmota, v níž se nacházejí vláknité útvary – chromosomy. Chromozomy pentlicovité útvary tvořené několikrát stočenou molekulou DNA spojenou bílkovinami (histony) základní dědičná informace! Jadérko (nucleolus) -kulovité tělísko neohraničené vlastní membránou počet jadérek v buňce závisí na intenzitě tvorby bílkovin v buňcetvoří se zde rRNA jako kopie úseků DNApóry jaderné membrány je rRNA dopravována do cytoplazmy, kde se z ní skládají ribosomy Organely: Mitochondrie –u všech eukaryotických buněk (několik desítek až stovek) oválné až tyčinkovité útvary s vlastní DNA a proteosyntetickým aparátem (ribozomy)opatřeny dvěma biomembránami: vnitřní membrána obklopuje prostor vyplněný hmotoumatrix,tvoří záhyby nebolikristy – místo tzv. buněčného dýchánísemiautonomní organely – kruhová DNA a ribozomy jim umožňují částečnou samostatnost (např. se dělí nezávisle na jádře)funkce: do matrix se dostávají meziprodukty štěpení živin a jsou zde dále štěpeny (Krebsův cyklus, β-oxidace mastných kyselin) na vnitřní membráně vlivem ukotvených enzymů procesy štěpení pokračují (dýchací řetězec) a uvolňuje se APT (energie) Plastidy – oválná tělíska uzavřená obalem ze dvou membrán - v rostlinách zelené chloroplasty, barevné chromoplasty, bezbarvé leukoplastymají vlastní DNA a proteosyntetický aparát chloroplasty - uvnitř je bílkovinná plazma – stroma (matrix) – v ní síť váčků – tylakoidů v stromatu probíhá temnostní fáze fotosyntézystupňovitě na sebe uložené tylakoidy tvoří grána obsahující zelený chlorofyl chromoplasty – obsahují červená a žlutá barviva – karotenoidy a xantofyly hojně obsaženy v červeně, oranžově a žlutě zbarvených listech, květech a plodech leukoplasty – nacházejí se v neosvětlených částech rostlin (kořeny, oddenky,…) hromadí se v nich zásobní látky (škrob, bílkoviny, lipidy) Golgiho komplex – soustava cisteren a měchýřků probíhá zde úprava a transport látek Lysozomy – najdeme nejčastěji u živočišných buněk měchýřky tvořené biomembránouobsahují trávicí enzymyu rostlinných buněk plní funkci lysozomů vakuoly Ribozomy – bílkovinná tělíska obsahující ribozomovou RND (r-RND) volné nebo vázané na endoplazmatické retikulumúčastní se syntézy bílkovin (proteosyntézy) Endoplazmatické retikulum – systém kanálků a váčků, membrány jsou součástí obalů jádra probíhá zde transport látekdrsné – na některých membránách připojené ribozomy – syntéza bílkoviny¨hladké – bez ribozomů, syntetizují se zde glykolipidy Vakuoly – cisterny vzniklé z endoplazmatického retikula nebo Golgiho komplexu obalené jednou membránou (tonoplastem) uvnitř rozpuštěné minerální látky, barviva, cukry, aj. – tzv. buněčná šťávavyplňuje až 80% buňkyreguluje vnitřní napětí buňky (turgor)mladé rostlinné buňky obsahují více vakuol, starší jednu velkou vakuolu Další součásti cytoplazmy: krystaly (šťavelan vápenatý,…) zrna glykogenu, tuky,… barviva (i ve váčcích obal. membrán) Cytoskelet: tvoří kostru buňky složen z vláken – mikrfilament a trubiček – mikrotubulůumožňuje pohyb struktur uvnitř buňkysoučástí je také jaderný mikrotubulární aparát (dělicí vřeténko) Buněčné povrchy: Cytoplazmatická membrána izoluje vnitřní prostředí buňky od vnějšíhomá stejnou strukturu jako cyt. membrána u prokaryotických buněkpolopropustná – řídí transport látekje u všech buněk Buněčná stěna –vnější obal buňky – udává tvar buňky, mechanicky ji ochraňuje před vlivy vnějšího prostředí tvořená celulózou (buničinou) a jinými polysacharidy, bílkoviny,…propustná pro vodné roztokynení v živočišné buňce Fyziologie buňky V buňce probíhá řada energetických přeměn, spojených se: získáváním zdrojů energieuvolňováním energie Současně v buňce dochází k mnoha látkovým přeměnám: přeměna lipidů a sacharidů (spojená se získáváním a uvolňováním energie)syntéza informačních molekul (řídících, katalytických)syntéza stavebních látek V buňce probíhají současně děje: katabolické (rozkladné) – za současného uvolnění energie se složitější látky štěpí na jednodušší endergonické dějeanabolické (syntetické) – za současného spotřebování energie vznikají z látek jednodušších látky složitější endergonické děje Jednotlivé metabolické reakce jsou katalyzovány látkami bílkovinné povahy – enzymy, které reakce usnadňují a urychlují. Podle základního charakteru metabolismu rozdělujeme organismy na: heterotrofní- přijímají uhlík ve formě organických látek, patří sem živočichové aautotrofní– přijímají uhlík ve formě CO2, jsou schopny tvořit z anorganických látek látky organické, k čemuž získávají energii: ve formě světelné energie, pak jde o tzv.fotoautotrofní organismy (fototrofní bakterie a zelené rostliny) oxidací anorganických látek, pak jde o tzv.chemoautotrofní organismy, např. některé bakterie Energie získaná při katabolických dějích je uchovávána a posléze odevzdávána při dějích anabolických prostřednictvím tzv.makroergických sloučenin molekuly makroergických sloučenin obsahují velké množství energie – vázána v tzv. makroergických vazbáchuniverzální makroergická sloučenina – ATP – adenosintrifosfát energeticky bohatá sloučenina tvoří se připojením fosfátového zbytku k ADP (adenosindifosfát) proces nazývaný fosforylace Fotosyntéza – autotrofní organismy využívají anorganické látky (CO2 a H2O) a světelnou energii k syntéze organických látek (sacharidů) za současného v

Témata, do kterých materiál patří