21. Opora těla

21. OPORA TĚLA - FYLOGENETICKÝ VÝVOJ, STAVBA KOSTI A KOSTRY ČLOVĚKA

• spolu se svalovou soustavou zajišťuje oporu měkkým částem těla, pohyb z místa na místo a pohyb jednotlivých částí těla
• kostra a na ni upínající se svaly dávají lidské postavě základní rysy a určují tak celkovou tělesnou konstituci

• primární funkce: opora těla, udržení vzpřímeného postoje, ochrana vnitřních orgánů a umožnění pohybu
• sekundární funkce: krvetvorba v kostech, ukládání minerálních látek

1. FYLOGENEZE

• cytoskelet - slouží k ochraně a formování tvaru buněk, skládá se z dlouhých polymer proteinů, které prostupují buňkou všemi směry; zajišťuje pohyb a přijímání látek a signálů z vnějšího prostředí, což umožňuje vzájemnou komunikaci jednotlivých buněk

OPORA TĚLA BEZOBRATLÝCH

žahavci, ostnokožci, kroužkovci:
• hydroskelet - udržuje tvar těla pomocí tlaku vnitřních tekutin a svalů

• vnější kostra / exoskelet - výhodná pro živočichy malých rozměrů, zajišťuje ochranu před predatory, může ovlivňovat pohyb nebo růst (např. svlékání kutikuly u členovců), vzniká z ektodermu
měkkýši: vápenaté schránky - lastury a ulity
koráli: vápenaté schránky
členovci: vnější chitinová kostra, na její výběžky se zevnitř upínají příčně pruhované svaly uskutečňující pohyb

• vnitřní kostra / endoskelet - mezodermálního původu, vápenaté destičky, pevnost zajišťuje stabilitu a pohyb
houby: vápníkovité a křemičité struktury (spiculae tvořené sklerocyty)
ostnokožci: opěrná soustava těsně pod vnější kůží
bezobratlí strunatci: chorda dorsalis

OPORA TĚLA OBRATLOVCŮ

• pro obratlovce je charakteristická vnitřní kostra - mezodermálního původu
• výhodou endoskeletu je jeho růst současně s ostatními částmi těla živočicha

• struna hřbetní / chorda dorsalis (vývojový předchůdce, poprvé se objevuje u kopinatců) - vazivový pevný a pružný útvar umístěný pod nervovou trubicí v hřbetní části těla strunatců
- během embryogeneze dochází často k její redukci a je postupně nahrazována páteří

mihule, paryby, jeseteři:
• chrupavčitá kostra

obratlovci:
• kostěná kostra - u vývojově vyšších obratlovců jsou v dospělosti chrupavčité jen malé části kostry, např. koncové části žeber

KOSTNÍ DERIVÁTY
žáby:
• urostyl - srůst bederních obratlů

ptáci:
• pygostyl - srostlé koncové obratle, opora pro svaly

DĚLENÍ LEBEK DLE ZAKLOUBENÍ
plazi, ptáci:
a) monokondylní - je připojena jedním tylním hrbolem

obojživelníci, savci:
b) bikondylní - je připojena dvěma tylními hrboly

DĚLENÍ KOSTRY OBRATLOVCŮ
a) kostra osová - postupně se diferencuje s přechodem živočichů na souš; je tvořena páteří a hrudníkem

b) kostra lebky - část mozková (chrání mozek a smyslové orgány) a část obličejová (např. k příjmu potravy)
c) kostra končetin - ploutve ryb (slouží ke stabilizaci těla, zdrojem pohybu je ocasní svalstvo), končetiny suchozemských (člení se na pletenec lopatkový a pánevní a na volnou končetinu)