26. Nervová a hormonální soustava

b) bipolární - mají 1 dendrit a 1 axon (např. čichové buňky)

c) unipolární - pouze 1 axon, jsou typické pro smyslové neurony (např. čípky a tyčinky)

d) pseudounipolární - dendrit a axon splývají (např. nervové buňky v mozku)

dělení nervových buněk dle směru vedení vzruchu:
a) aferentní - dostředivé, senzitivní

b) eferentní - odstředivé, motorické

dělení nervových buněk dle funkce:
a) neurony

b) interneurony - mají spojovací funkci, nacházejí se pouze v CNS, jsou multipolární, tvoří 99% všech neuronů

c) gliové buňky / neuroglie
• zajišťují výživu neuronů, 1 neuron je vyživován zhruba 10 neurogliemi
• tvoří asi polovinu nervové tkáně
• jsou menší než neurony, schopné buněčného dělení
• dělíme je na gliové buňky CNS - astrocyty, mikroglie, oligodendrocyty, ependymální buňky a gliové buňky periferního nervového systému (PNS) - Schwannovy buňky, satelitní buňky

ORGANIZACE NEURONŮ
• seskupování neuronů v nervové obvody
• centralizace neuronů = vytváření nervových center (u obratlovců v páteři a hlavě) - spojená se zvětšováním počtu interneuronů v nervových centrech, dává větší možnosti řídit organismus jako jeden celek
• cefalizace - proces ve vývoji NS obratlovců související se soustředěním hlavních smyslových orgánů do hlavové části těla; hlava se stala řídícím centrem pro všechny části těla (zprostředkování zajišťuje mícha); NS obratlovců se zakládá z ektodermu jako trubic - z předního konce nervové trubice vzniká mozek, z delší zadní části vzniká mícha

VZNIK VZRUCHU
• v klidu dochází na membráně neuronu k nerovnoměrnému rozložení náboje membrána propouští ven více kationtů K+ než dovnitř kationtů Na+ uvnitř je náboj záporný (díky úbytku K+ převažují anionty Cl-) a vně je náboj kladný (převažují kationty Na+) membrána je polarizována mezi povrchem a vnitřkem nervové buňky vzniká elektrické napětí, tzv. klidový potenciál
• dojde-li k podráždění neuronu, mění se propustnost membrán ionty Na+ pronikají do neuronu membrána je depolarizována klidový potenciál se mění na akční potenciál, který se jako vzruch šíří dál neuronem
• po proběhnutí vzruchu neuronem se opět zvyšuje propustnost membrán pro ionty K+, které unikají z buňky a rozložení náboje je obnoveno membrána je repolarizována

pozn. sodík je mimobuněčný kationt (vyskytuje se převážně v extracelulárních tekutinách)
draslík je buněčný kationt (hlavní úlohou je udržovat v organismu osmotický tlak tekutin, acidobazickou rovnováhu a umožňovat svalovou a nervovou aktivitu)

ŠÍŘENÍ VZRUCHU
• vzruch je z jedné buňky do druhé šířen pomocí synapsí - synapsi tvoří zakončení axonu jednoho neuronu obsahující váčky s mediátorem (chemickým přenašečem)

• dojde-li vzruch do zakončení axonu, mediátor se vylije do synaptické štěrbiny naváže se na receptory v postsynaptické membráně (membrána cílového neuronu) dojde k podráždění a depolarizaci této membrány a vzruch se šíří dále
• jakmile podráždění pomine, je mediátor zpravidla rozložen enzymy