28-Ekologie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
biotop – abiotická složka využívaná určitou biocenózou (někdy se míní i biotická složka, potom biotop = ekotop)
stanoviště (ekotop, biotop) – lokalita výskytu splňující požadavky, topograficky vymezená (na mapě) v rámci areálu
lokalita/naleziště – místo/biotop, na němž se organismus/druh/populace byl konkrétně nalezen, lze přesně vymezit zeměpisně
areál – soubor vhodných biotopů (hnízdní, potravní, zimoviště)
Abiotické podmínky (faktory) prostředí – fyzikální a chemické vlivy, periodické x neperiodické
Sluneční záření
-
Hlavní zdroj energie, světla, tepla pro život na Zemi
-
délka elektromagnetických vln 290-5000nm
-
gama záření, x – záření (rentgenové)
-
ultrafialové
-
většina pohlcována ozonovou vrstvou
-
ve větších dávkách nebezpečné (jako kosmické záření): rakovina kůže, šedý zákal, mutagenní činnost, brzdění růstu rostlin (nápadné u horských forem)
-
v malých dávkách prospěšné – vznik vitaminu D v kostech
-
-
světlo – viditelné záření (380-750 nm) – pro člověka viditelné
-
světelný režim má periodický charakter (otáčení Země, pohyb kolem slunce), fotoperiodismus – přizpůsobení se pravidelným změnám fotoperiody
-
střídání dne a noci + roční období
-
určuje biorytmy
-
rostliny (pro fotosyntézu)
fotosynteticky aktivní záření – 400-750 nm
vliv: fototropismus, fototaxe, fotonastie
na listech: odraz, pohlcení, průchod záření listem
světlobytné,milné (heliofyty) – polní plevele, kaktusy, sukulenty
heliosciofyty
stínobytné – mechy, kapradiny, řasy, sasanky (nižší patra lesů)
podle fotoperiody (délka osvětlení) – nástup kvetení
dlouhodenní – přes 12 hodin (řepa, oves, pšenice, jetel)
krátkodenní – pod 12 hodin (rýže, sója, chryzantéma)
neutrální – nemá vliv (sedmikráska, lipnice)
živočichové
zrakem - orientace, dorozumívání, barevnost
ve tmě – ztráta pigmentu, redukce zraku (macarát)
denní aktivita (denní x noční živočichové), cirkadiánní biorytmy (nástup rozmnožování, migrace, výměna srsti/peří), určeny časovači
-
Infračervené
-
zdroj tepla, dále teplo od okolí a z metabolismu
-
ovlivňuje rychlost biochemických reakcí (aktivita enzymů)!
zima – pomalejší reakce, vedro – mění tvar enzymů
-
teplotní odolnost
nejlépe se daří v teplotním optimu (většinou 15-30°C)
nejodolnější vůči změnám jsou bakterie (-190 až + 100, spory až -271) a želvušky
-
eurytermní – snesou větší výkyvy, výskyt v různých zeměpisných šířkách (zmije, pampeliška)
-
stenotermní – snesou malé kolísání – menší areály
teplomilné (banánovník, palmy, anakonda, žirafa)
chladnomilné (zakrslé vrby, ostružiník moruška, tučňák císařský)
kryofilní – na ledu a sněhu
-
vliv na rostliny:
regulace teploty
transpirace/odpařování
před chladem – trichomy, lesklý povrch na odrážení světla, omezení transpirační plochy (kaktus), vylučování silic
-