Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




28-Ekologie

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (1,07 MB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Ekologie Získávání energie pro život Autotrofní – výživově soběstačné Fotosyntéza z oxidu uhličitého a vody (energeticky chudí) vznikají energeticky bohaté molekuly sacharidu glukózy energie světelného záření převáděna do chemických vazeb organických sloučenin z glukózy tvorba dalších organických sloučenin uvolňování kyslíkuHeterotrofní – výživově nesoběstačné Získávání energeticky bohaté organické potravy (z rostlin, jiných živočichů atd.)Buňka Přijímá energii a k životu potřebné látky z okolí Do prostředí uvolňuje odpadní látky + teplo z přeměn energie Biodiverzita Miliony druhůNejvíc neobjevených: tropy, korálové útesy, hlubiny, mikroskopičtíGenofond= souhrn genetických informací přenášejících se z generace na generaci Základy obecné ekologie Ekologie zkoumávzájemné vztahymezi organismy a prostředím – meziživou a neživou přírodou vliv organismu na prostředí a zpětný vliv prostředí na organismus a jeho způsob života souhrn těchto vztahů a jejich uspořádání a význam pro biosférupropojení mnoha vědObory/rozdělení ekologie: Podle úrovně skupin Autekologie– vztah na úrovni jedince či druhu k prostředí (bio a abio vlivy) Demekologie– vztahy na úrovni populace, jedinci v populaci a jejich prostředím (struktura populace, populační dynamika) Synekologie– vztahy na úrovnispolečenstev a ekosystémů (tok energie, biogeochemické cykly, antropogenní vliv) Podle prostředí, v němž organismy žijí – vod, lesa, půdy Obecná xkrajinná (krajiny – přirozeně ohraničené celky) Xspeciální (podle systematických skupin bakterií, rostlin, živočichů, člověka (antropoekologie)environmentalistika: ekologická zkoumání prostředí, které mění a přetváří člověk Vztahy mezi organismem a prostředím Živé soustavy: základní znaky života Podobné chemické složení (hlavně organické látky) Buněčná organizace Složitý systém – v něm systémy nižšího řádu, sám je součást systémů vyššího řádu otevřené systémy autoregulace – zpětná vazba metabolismus, přeměna látek a energií --- růst a vývin udržují si stálé vnitřní prostředí a průběh dějů (homeostáza) reagují napodráždění,adaptace rozmnožování, dědičnost Evoluce-přírodní výběr Nadprodukce potomstva Proměnlivost mezi jedinci (různé kombinace alel + mutace) Konkurence – přežívají nejlépe přizpůsobení jedinci – jejich počet roste – druh Jedinci s nevýhodnými vlastnostmi hynou, méně potomků V novém prostředí (změna, přestěhování) – nové druhy (odchylky od původního druhu adaptovaného na předešlé prostředí) Dochází k divergenci a konvergenciekologická přizpůsobivost organismu někdy velká, někdy malá – různácitlivost bioindikátory:velmi citlivé organismy na určité změny prostředí (př. lišejníky – ovzduší, perlorodka říční – čistota vod, kopřiva – hodně dusíku) -stenovalentní každý organismus má svéoptimálnípodmínky prostředí, ale jiným podmínkám se může přizpůsobovat a přežívat za zhoršených podmínek (zátěžová/stresovásituace) – má svéstanoviště (biotop, habitat) maximální x minimální – krajní podmínky, při kterých může organismus existovat Liebigův zákon minima– faktor prostředí, který je v minimu, ohrožuje život organismu (i když jsou ostatní optimální tak hyne) Limitující faktor– ten co v daném prostředí nejsnáze vybočí z ekologické valence Ekologická valence– rozmezí podmínek prostředí, v nichž je organismus schopen existovat (minimum, optimum, maximum), druhy mají určitoutoleranci … jinak strádá Stenoekní/stenovalentní úzká ekologická valence (mohou sloužit jako bioindikátory) – potravně vázané př. koala, panda nemožnost dalšího vývoje Euryekní /euryvalentní široká ekologická valence, značnápřizpůsobivost/adaptabilita rozšířeny v prostředí s odlišnými podmínkami – vznik odlišnýchekotypů(určitý stupeň rozrůznění –může vést ke vzniku nových druhů) kulturofobní vs. kulturofilní Areál– zeměpisné rozšíření (soubor stanovišť), území splňující ekologické požadavky druhu druhy primární/prvotní– druh je zde původní/autochtonní sekundární –druh zavlečen (úmyslně či neúmyslně), je cizí/alochtonní (př. akát, ondatra, brambor, mandelinka, vejmutovka, bolševník velkolepý) – bylintrodukován, mohou býtinvazní reintrodukce– vysazení do původního areálu dále souvislé – lokality tvoří celek nesouvislé – tvořen izolovanými celky bez možnosti křížení, hiáty – území, kde se druh nevyskytuje (př. horské rostliny) makroareál (druhy tvoří víceekotypů), mezoareál, mikroareál disjunkce – roztržení původního areálu synantropové– vázané na člověka a jeho sídla (vrabec, moucha, kokoška, myši) kosmopolité– druhy s rozsáhlým areálem (pampeliška, veš, myš, bekyně, moucha – často synantropové) endemité– malý areál – ostrovy, jezera, vysoké hory (haterie, varan komodský, jinan, kivi, macarát, zvonek český) relikt– zbytek druhu na určitém území po jeho původně větším rozšíření (ostružiník moruška, žábronožka severská – glaciální relikty) – zatlačeny do refugií cirkumpolární a cirkumtropické areályživotní prostor ekologická nika soubor faktorů prostředí, působících na organismus/druh/populaci, vztahy, jež využívá ke svému životu určitý prostor související seživotní strategií způsob zapojení do ekosystému a toku látek př. predátor – funkční úloha ve společenstvu trvale obsaditelná jen jedním druhem, v případě vymření ji může částečně či úplně vyplnit jiný druh !prostorová– část prostoru zaujímaná organismem, místo vhodné k obsazení !potravní– vše, co může organismu sloužit k potravě biotop– abiotická složka využívaná určitou biocenózou (někdy se míní i biotická složka, potom biotop = ekotop) stanoviště (ekotop, biotop)– lokalita výskytu splňující požadavky, topograficky vymezená (na mapě)v rámci areálu lokalita/naleziště– místo/biotop, na němž se organismus/druh/populace byl konkrétně nalezen, lze přesně vymezit zeměpisně areál– soubor vhodných biotopů (hnízdní, potravní, zimoviště) Abiotické podmínky (faktory) prostředí – fyzikální a chemické vlivy, periodické x neperiodické Sluneční záření Hlavní zdroj energie, světla, tepla pro život na Zemi délka elektromagnetických vln 290-5000nm gama záření, x – záření (rentgenové)

Témata, do kterých materiál patří