28-Ekologie

výrazně vyšší u mláďat

minimální vs. ekologická

stěhování (migrace - migralita)

• expanze mimo areál

• jednostranné rozšíření – hrdlička zahradní, klíněnka jírovcová

• stěhování se zpětným návratem (klima – tažní ptáci, rozmnožování – losos a úhoř, potrava – kopytníci na savanách a v tundře)

• vertikální – sestup kamzíků v zimě do nižších poloh

Typy populačního růstu:

• Exponenciální (tvar J) – otevřený růst chybějí omezující faktory (králík, mor, hmyz – u zavlečených) – po určité době vyčerpání prostředí – rychlý pokles

• Sigmoidní (tvar S) – uzavřený růst působí omezující faktory (únosná kapacita prostředí), rychlost se brzdí, rovnováha

Kolísání:

• Oscilace – kolísání hustotu během jednoho roku (závislost na ročním období)

• Fluktuace

  • kolísání v průběhu několika let

  • někdy pravidelné přemnožení - (gradace) – zejména u býložravců po několika letech (hraboš, saranče, lumík norský, bekyně mniška)

  • gradační vrchol – kulminace, pak prudký pokles retrogradace, období nízkých stavů – latence, mírný nárůst pregradace, prudký růst progrese

  • rozdíl natality a mortality

• Volterrovy postuláty – vzrůst populace dravce se časově zpožďuje za růstem populace kořisti

Věkové složení: množství jedinců v daném věku

• Prereproduktivní – pohlavně nedospělá mláďata

• Reproduktivní – jedinci schopni rozmnožování

• Postreproduktivní – staří, neschopni rozmnožování – v přírodě prakticky chybí, rozvinuta u lidí

Sex ratio/poměr pohlaví: obvykle 1:1, krom některých partenogenetických populací bez samců

Rozptyl/disperze

• rovnoměrný, spíš náhodný či shloučený

• lineární (břeh), plošná (souš), prostorová (ve vodě, na stromech)

Regulace vztahů – u živočichů chování (zvuky, značkování, hierarchie ve skupině)

Nevýhody: konkurence potravy, vody, světla

Výhody: obrana proti dravcům, podnebí

Vztahy mezi populacemi – kladné a záporné, jsou výsledkem koevoluce

• Neutralismus – druhy s jinou ekologickou nikou, neovlivňují se

• Symbióza – jedna užitečná pro druhé, vzájemná prospěšnost, někdy jedna na druhé závislé (mravenci a mšice, mykorhiza, lišejníky, hlízkovité bakterie) – přežvýkavci/bachořci

• Protokooperace – volné, dočasné a nezávazné, vzájemně prospěšné sdružování populací (společná hnízdiště, pštrosi a zebry proti predátorům)

• Mutualismus – vzájemná prospěšnost, ale ne úplná závislost – opylování květin hmyzem, nálevníci a přežvýkavci

• Komenzalismus – soužití pro 1 druh nezbytné, druhý na něm závislý není a není poškozen (hyeny dojídají po lvech, epifyty visí na liánách, střevní bakterie, vilejši na velrybách, liány se opírají o stromy, měňavka střevní)

• Jeden na úkor druhého

  • Konkurence (kompetice) – vzájemné soutěžení v důsledku obdobných nároků na prostředí, obvykle se nároky jednotlivých populací jemně liší; i vnitrodruhová (obrana teritorií, les) x mezidruhová