28-Ekologie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
tropické hory – savana, horský mlžný les, vřesoviště/rašeliniště, horská polopoušť, vrcholová zóna
květenné oblasti: holarktická, paleotropická, neotropická, australská, kapská, antarktická
ČR: termofytikum, mezofytikum, oreofytikum
Zoogeografické oblast: palearktická + nearktická = holarktická; neotropická; etiopská + indomalajská = paleotropická; australská
Přírodní a umělé ekosystémy (či společenstva)
Přirozené/přírodní ekosystémy
vliv člověka málo patrný (horské lesy a louky, mokřady)
druhová biodiverzita, složité potravní řetězce, schopnost autoregulace – vede k dlouhodobé stabilitě
zhroucení – požárem, záplavami, výbuch sopky, člověkem
ubývají, často chráněné oblasti
pokud tam žije hodně druhů a jeden vyhyne, je to stabilnější než pokud tam žilo málo druhů!
Umělé
V současnosti častější
jejich základní složení určuje a udržuje člověk (pole, zahrada, park, smrková monokultura, město, rybník) - menší stabilita! – neschopnost autoregulace a obnovy
vkládáme do nich dodatkovou energii (práce, stroje, zvířata, pesticidy)
neúměrné množství pesticidů – rušení vazeb mezi edafonem půdy – netvoří se tolik humusu, znečištění podzemních vod – menší úrodnost půd
vhodné podmínky pro přemnožení škůdců, absence predátorů
lidská sídla – zcela umělé ekosystémy
konzumenti převládají nad producenty
energie z jiných umělých ekosystémů (zemědělských, lesních, fosilních paliv)
Biosféra = ekosféra
biosféra = celý živý povrch Země – veškerá živá příroda
svrchní část litosféry, hydrosféra, troposféra
soubor všech suchozemských i vodních ekosystémů, i těch člověčích celé Země
biogeosféra/geobiosféra - světový/globální ekosystém (biosféra + neživá složka)
do výšky 12 km, do hloubky 5 km a 11 km v oceánech
celková biomasa – 2,4 bilionů tun (v oceánech 0,13%), na souši 99% biomasy jsou rostliny, v mořích 93% jsou živočichové
celková primární produktivita – 26% z oceánů
Tok energie - energie ze Slunce
množství E dopadajícího záření = množství tepla uvolňovaného při různých dějích v biosféře – uniká do kosmu
Převod sluneční energie na tepelnou
Přímým ohříváním – ohřívání organismů a biotopů, pohyb vzduchu, koloběh vody, teplotní změny v půdě
Nepřímo „životem“ – zachycení zelenými rostlinami a přeměna na energii chemických vazeb organických látek, postupně v potravním řetězci na každém stupni se část energie ztrácí v podobě tepla
globální oběh/tok látek – biochemické cykly
neustálá výměna látek mezi živou a neživou přírodou, z prostředí do organismů a zpět, biologická část oběhu rychlejší
ustálila se přírodní rovnováha v globálních obězích látek (zásahy nebezpečné)
antropogenní látky – hnojiva, pesticidy, umělé hmoty, těžké kovy, detergenty, radioaktivní látky – vstupují do cyklů přímo či po biodegradaci či se kumulují v organismech