28-Ekologie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Mokřady – vysoká hladina spodní vody, vysoká produktivita
Suchozemské – pomalejší oběh – nespotřebované látky zůstávají v tělech rostlin jako čistá produkce ekosystému – biomasa (využita člověkem či se hromadí v prostředí a hnije či shoří); větší rozmanitost než vodní
Les – půdní vlhkost
Lužní – vysoká hladina spodní vody, pravidelné záplavy (živiny)
Smíšené – níže listnáče
Jehličnaté – vlhké hory
Louka – méně srážek, střední produktivita
Stepi (prérie, pampy) a savany
Trvalé louky – umělý ekosystém
Biocykly
Sladkovodní
Hlavními producenty nižší rostliny!
Výchozí prostředí pro vznik obratlovců
Malá oscilace teploty, anomálie vody (nejvyšší hustota při +4°C, led na povrchu – hlubší vrstvy nepromrznou)
Různý obsah O2 a solí (pod 0,5%), někteří živočichové mohou vplouvat do moře
Mořský
70% povrchu Země
Hlavními producenty nižší rostliny
Různá salinita, v průměru 3,5%
Morští bezobratlí původní v moři – izotoničtí s prostředím
Obratlovci jsou hypotoničtí
Brakické vody
Nemá vlastní typickou faunu
Průnik ryb z obou prostředí, osmoregulační přizpůsobení
Pevninský - biomy
Druhově nejbohatší
Hlavními producenty vyšší rostliny
Vlhkost – mezní ekologický faktor
Obsah vody v organismech vyšší než v okolí
Půda je nejstabilnějším suchozemským prostředím
Nedostatek kyslíku většinou nehrozí (rychlé proudění)
biom: ekosystém/biocenóza s rostlinstvem/vegetací stejného charakteru, odpovídající určitým podmínkám prostředí (opadavý les, tajga, step, poušť) – soubor podobných ekosystému
vegetační pásy/zóny (vzdálenost od rovníku, horizontální)
polární oblasti – v létě jen lišejníky a mechy, život hlavně v mořích a na pobřeží, zdrojem potravy mořský plankton
tundra – půda rozmrzá, mechy, lišejníky, byliny, keříky; krátké vegetační období
tajga – boreální jehličnaté lesy, severní hranice lesa, bažiny, medvědi, losi
opadavé smíšené a listnaté lesy – mírné pásmo, často přeměněny v kulturní step (mýcení lesů, zakládají se pole a louky)
lesy vlhkého a středně vlhkého klimatu – Čína, Japonsko, Koreje, panda
tvrdolisté vždyzelené lesy – křoviny, středomoří, Kalifornie, pinie, cedry, eukalypty
lesostepi, stepi, prérie pampy, savany – málo vláhy (málo stromů, ale ne poušť), požáry
polopouště, pouště – rozdíly den/noc až 50°C, takřka bez srážek, kamenité, písčité, plazi
subtropické a tropické deštné (pra)lesy – cca 25°C celý rok a mnoho srážek, strom.patra
tropické poloopadavé a opadavé lesy – chladná a teplá období
vegetační stupně (podle nadmořské výšky)
nížinný (200m), pahorkatiny (do 500m), podhorský (do 800), horský (nižší a vyšší 1300), klečový, alpinský
vyšším vegetačním stupňům odpovídají obdobné ekosystémy jako vegetačním pásmům vzdálenějším od rovníku (vysoké hory i v teplých oblastech jsou jako tundra či tajga)