Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Buňka

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (40 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

2BUŇKA-ZÁKL.PRVEK ORGANIZACE ŽIVÝCH SOUSTAV Buňka = základní stavební a funkční jednotka všech živých organismů – vš. zákl. děje je schopna 1 buňka vykonávat Probíhají v ní všechny děje, které jsou charakteristické jako základní projevy života(metabolismus, replikace, autoorganizace). Nauka o buňce se nazývábuněčná biologie = cytologie a zabývá se tvary, strukturou a životními projevy buněk. BUNĚČNÁ TEORIE buněčná teorie = teorie vyslovená poprvé H. J. Schleidenem a T. Schwannem 1838 – 39 a téměř současně i J. E. Purkyněm: “Všichni živočichové a rostliny sestávají z buněk a jejich produktů a růst a rozmnožování spočívá v podstatě na dělení buněk." jeden ze základních objevů biologie 19. století. základem je tedy skutečnost, že každá buňka pochází z buňky již existující všechny buňky tvořící tělo rostlin, hub i živočichů vznikly původně dělením jediné buňky při pohlavním rozmnožování splynutím samčí a samičí pohlavní buňky (gamety) diploidní zygota – jejím mnohonásobným dělením (mitózami) vznikne celý organismus většina buněk vyšších rostlin a živočichů je tedydiploidních (nižší rostliny a bakterie – haploidní – diploidní stav jen krátce před splynutím pohlavních buněk) Podle základního rozdělení rozeznáváme tři základní typy organismů -viry, prokaryota a eukaryota. 1) Prokaryotická buňka – - řec. karyon = jádro, pro = nedokonalé - bakterie + sinice - nedokonalé jádro, menší a starší – 3,5 mld. let, jednoduchý metabolismus 2) Eukaryotická buňka – - jádro dokonalé stavby oddělené od okolní hmoty jadernou membránou (blánou) - složitější, větší, mladší – 1,5 mld. let - vývoj – vznik z prokaryotické - teorie o endosymbióze před 2 mld. lety prokyryot. buňky pohltily menší aerobní prokyryota – ty se postupně přeměnily na mitochondrie - druhá endosymbióza proběhla před 1,2 mld. let některé eukaryotní buňky pohltily menší syntetizující prokaryota- ty se přeměnily na plastidy STRUKTURA A ULTRASTRUKTURA BUŇKA ŽIVOČICHŮ - vždy eukaryotická - v zásadě shodnou stavbu s eukaryotickou buňkou rostlinou - liší se svou biochem. aktivitou – způsobem výživy - typickým znakem – tvarová rozmanitost a tkáňová specializace - nemají –buněčnou stěnu z celulózy, během diferenciace se nezvětšují; nemávakuolu, plastidy - zpravidla malé (do 20 μm) - mívají 1 jádro(výjimka jaterní buňky a buňky chrupavek – 2, nálevníci – 2 rozlišená jádra, osteoklasty - až 100 jader, červené krvinky – žádné) BUŇKA ROSTLIN - nemályzozóm acentriolu - má –vakuolu – membránová organela - b. může obsahovat i více menších vakuol ( rostou a splývají) - ve vakuole je buněčná šťáva - PRIMÁRNÍ METABOLISMUS (látky kt. jsou nezbytné pro život) na něj navazuje SEKUNDÁRNÍ METABOLISMUS (produkty a látky,kt. nejsou nezbytné) - všechny látky vzniklé metabolismem (i jedy) jsou skladovány ve VAKUOLE - jedy – ochraňují před požerem - druhotné produkty látkového metabolismu – alkaloidy, třísloviny - látky využívané jako léčiva - odpadní látky – šťavelan vápenatý- rafidy - barviva –hydrochromy –rozpustná ve vodě, větš.antokyany –indikátor pH (kyselé – červ.,neutr. – fial., zásadité-modré) - zásobní látky – produkty prim. met. – živiny PLASTIDY – více typů, mohou se vzájemně proměňovat - obsahují LIPOCHROMY = barviva rozpustná v tucích hl. druhy lipochromů: chloroplasty – chlorofyl a b c d – aby mohla probýhat fotosyntéza nutný chlorofyl a karotenoidy- karotény – červené až oranžové xantofyly – žluté - fce- vytvářet živiny , k fotosyntéze - i nezelené části obs. chlorofyl – ale překrytý jiným barvivem chromoplasty– červená až žlutá barviva (karoten. až xantofyly) - při zrání plodů se chloroplasty přeměňují na chromoplasty, nenávratná změna – podzimní listy leukoplasty – bezbarvé plastidy, fce – hromadit hl. zásobní látky amyloplasty– hromadí škrob - za urč. podmínek se mění v chloroplasty – na světle PANAŠOVÁNÍ LISTŮ = chloroplasty nerovnoměrně v listechfleky (šlechtění) BUNĚČNÁ STĚNA – povrch buňky -plasmodesmy – komunikace, spoje mezi buňkami, proužky cytoplazmy prochází buněčnou stěnou -tečky –místa ztenčení- tenké části, kudy pronikají plazmodesmy - složení – celulóza – polysacharid , další příb. celulózy – hemicelulózy, pektiny - inkrustace –anorg. látkami - impregnace –org. látkami – dřevovina, korek, voskovité látky STŘ. LAMELA – základem růstu buněčné stěny – ven i dovnitř sekundární buň. stěna – směrem dovnitř, zatlačuje protoplazmu drží jen tvar, nemusí mít, často ty, které dřevnatí, tvrdnou primární buň. stěna – směrem ven- roste i s buňkou, všechny buňky BUŇKA HUB - má buněčnou stěnu – z chitinu, vzácně celulóza - zásobní látky –glykogen, olej (x rost. škrob)

Témata, do kterých materiál patří