Buňka

- všechny látky vzniklé metabolismem (i jedy) jsou skladovány ve VAKUOLE

- jedy – ochraňují před požerem

- druhotné produkty látkového metabolismu – alkaloidy, třísloviny

- látky využívané jako léčiva

- odpadní látky – šťavelan vápenatý- rafidy

- barviva – hydrochromy – rozpustná ve vodě, větš. antokyany – indikátor pH (kyselé – červ.,neutr. – fial., zásadité-modré)

- zásobní látky – produkty prim. met. – živiny

PLASTIDY – více typů, mohou se vzájemně proměňovat

- obsahují LIPOCHROMY = barviva rozpustná v tucích

hl. druhy lipochromů:

• chloroplasty – chlorofyl a b c d – aby mohla probýhat fotosyntéza nutný chlorofyl a

karotenoidy- karotény – červené až oranžové

xantofyly – žluté

- fce- vytvářet živiny , k fotosyntéze

- i nezelené části obs. chlorofyl – ale překrytý jiným barvivem

• chromoplasty – červená až žlutá barviva (karoten. až xantofyly)

- při zrání plodů se chloroplasty přeměňují na chromoplasty, nenávratná změna – podzimní listy

• leukoplasty – bezbarvé plastidy, fce – hromadit hl. zásobní látky

amyloplasty – hromadí škrob

- za urč. podmínek se mění v chloroplasty – na světle

PANAŠOVÁNÍ LISTŮ = chloroplasty nerovnoměrně v listech fleky (šlechtění)

BUNĚČNÁ STĚNA – povrch buňky

- plasmodesmy – komunikace, spoje mezi buňkami, proužky cytoplazmy prochází buněčnou stěnou

-tečky – místa ztenčení- tenké části, kudy pronikají plazmodesmy

- složení – celulóza – polysacharid , další příb. celulózy – hemicelulózy, pektiny

- inkrustace – anorg. látkami

- impregnace – org. látkami – dřevovina, korek, voskovité látky

STŘ. LAMELA – základem růstu buněčné stěny – ven i dovnitř

sekundární buň. stěna – směrem dovnitř, zatlačuje protoplazmu  drží jen tvar, nemusí mít, často ty, které dřevnatí, tvrdnou

primární buň. stěna – směrem ven- roste i s buňkou, všechny buňky

BUŇKA HUB

- má buněčnou stěnu – z chitinu, vzácně celulóza

- zásobní látky – glykogen, olej (x rost. škrob)