2. Stavba těl organismů

2. STAVBA TĚL ORGANISMŮ

Chemické složení organismu

SUŠINA = zbytek těla organismu po odstranění vody, obsahuje organické a anorganické látky

POPELOVINA = zbytek těla organismu po spálení, obsahuje jen anorganické látky

PRVKOVÉ SLOŽENÍ:

• biogenní prvky – tvoří 2/3 Mendělejovy tabulky prvků; prvky, z nichž jsou složeny organismy; gennos – vytvářet

1. makrobiogenní

• 11

• 99,9 % živé hmoty

• základní: C, O, H, N – 95 %

• základní stavební jednotky proteinů, sacharidů, lipidů, enzymů, koenzymů, vitaminů, hormonů a nukleových kyselin

• ostatní: S, P, Mg, Ca, Na, K, Cl, Fe – 4,9 %

1. mikrobiogenní = stopové = katylitické

• 0,1 % sušiny => v těle malé množství

• součástí enzymů

• Fe, Cu, Mn, Zn, I, …

1. ANORGANICKÉ LÁTKY

1. VODA

• tvoří asi 60 – 95 % objemu těla

• Význam: 1. rozpouštědlo – org. i anorg. látek, rozkládá je na lehce vstřebatelné ionty

2. transportní médium - přesuny infúzí, bez potřeby energie

3. chemický aktivátor – reaktant

4. pH – souvisí se stálým udržením pH

5. termoregulace – zabraňuje přehřátí organismu

6. prostředí pro chemické a fyzikální děje

7. produkt metabolismu

1. SOLI

• buď disociovány na ionty (Na+, K+, Ca+) nebo vytvářejí nerozpustné sl. (uhličitany, křemičitany, fosforečnany)

• Význam

• ovlivňují osmózu

• pH

• elektrické a transportní procesy na membránách

• součást makromolekulárních látek (barviva, enzymy,…)

• v nerozpustné formě vytvářejí ochranné a oporné struktury (schránky, kostry, …)

1. PLYNY

• CO2, N2, O2, aj..

1. ORGANICKÉ LÁTKY

• stavební látky => tvoří různé struktury buněk a mezibuněčné prostory

• zdroj a přenašeče energie funkce zásobní

• řídící funkce (DNA, hormony, enzymy)

• 30 % organismu, 90 % sušiny

1. BÍLKOVINY = PROTEINY

• makromolekulární látky složené z aminokyselin spojených peptidickými vazbami; (amk asi 200, ale jen asi 21 se podílí na tvorbě bílkovin; záleží na pořadí, počtu, zastoupení aminokyselin)

• 30 % z organických látek těla

Funkce

• stavební látky (keratin, aktin, myosin, kolagen, elastin…),

• funkční látky (enzymy, protilátky, hormony…),

• zásobní látky (v semenech luštěnin),

• obranná (viry, protilátky, toxiny)

Vznik peptidů a bílkovin

• kondenzací aminokyselin vznikají peptidy až bílkoviny

• podle počtu spojených amk rozlišujeme oligopeptidy (2 - 10), polypeptidy (10 - 100) a bílkoviny (100 a více)

• peptidy můžeme dále dělit na dipeptidy, tripeptidy, tetrapeptidy…

• kondenzace probíhá spojením karboxylové skupiny jedné aminokyseliny s aminovou skupinou jiné za současného odštěpení molekuly vody jako vedlejšího produktu

• obě aminokyseliny jsou pevně vázané peptidovou (peptidickou) vazbou -CO-NH-

Struktura

1. primární struktura bílkoviny – sekvence AMK, peptidová vazba, dána geneticky (DNA)

1. sekundární struktura bílkoviny – prostorově se proplétají, vlivem vodíkových vazeb