2. Stavba těl organismů
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Cytoskelet (buněčná kostra)
-
tvoří mikrotubuly, mikrofilamenta, intermediární filamenta
-
má opěrnou a pohybovou funkci
-
-
vláknité a trubičkovité útvary, které tvoří síťovou strukturu
Mikrotubuly
jsou tvořeny proteiny tubulinem a aktinem
mají + konec (kde rostou) a – konec (kde se odbourávají, u jádra)
jsou základem
bičíků, které mají na povrchu plazm. membránu a na průřezu 9 vnějších a 2 vnitřní mikrotubuly
centriol (pouze u živočišných buněk), mají na obvodu 9 trojic mikrotubulů (vnitřní chybí)
Mikrofilamenta – tvořeny aktinem (kulovitý, zelený) a myozinem (vláknitý, tlustá vlákna ve svalových buňkách, modrý) s hlavičkou, která se pomocí energie z ATP pohybuje po aktinu
-
spojují protilehlá místa plazmatické membrány
-
+ konec je u cytoplazmatické membrány
Intermediární filamenta
-
Jsou tvořeny 2 vláknitými proteiny
-
Je jich mnoho typů, některé umožňují rozpad a tvorbu jaderného obalu, jiné se váží k plazmatické membráně (umožňují např. tvorbu rohovatějících vrstev pokožky) nebo ovlivňují růst výběžků v nervových buňkách
Cytoplazma
rosolovitá hmota – směs roztoků org. i anorg. látek
je slabě kyselá až neutrální
funkce: udržuje tvar buňky
zajišťuje výměnu látek s okolím, transport živin uvnitř buňky
biochemické pochody – anaerobní glykolýza, částečně přeměna bílkovin
Inkluze
neživé struktury v buňce, vznikly chemickými procesy
cukry: škrob, glykogen
tuky
bílkoviny - granuke
barviva
krystaly anorganických látek: uhličitan a šťavelan vápenatý
Mezibuněčná hmota
je vylučována živočišnými buňkami
udržuje pohromadě buňky, zpevňuje tkáně, popř. tvoří kostru- u obratlovců
je tvořena kolagenem (vláknitá bílkovina): dává hmotě pevnost (základ šlach, vazů, chrupavek a kostí)
Organizace mnohobuněčného organismu
Rostlinná pletiva
= skupiny buněk, které mají stejný tvar a stejnou funkci (chrání rostlinu proti vnějším vlivů, vedou vodu a živiny, zpevňují rostlinu)
-
během fylogeneze se stavba rostlinného těla postupně organizuje:
jednobuněčné organismy: a) buňka vykonává všechny životní funkcce
b) buňky se sdružují v kolonie – postupná spec b.
2) mnohobuněčné organismy: a) stélka: řas (jednobun,vláknitá,pletivná), hub, primitivnějších mechorostů, uvnitř nikdy nejsou cévní svazky
b) orgány (kořen, stonek, list) tvořené pletivy
Klasifikace pletiv podle způsobu vzniku
-
pravá – vznikla dělením buněk na buňky dceřinné, které zůstávají navzájem spojené, tvoří těla vyšších rostlin
-
nepravá – vznikla druhotným seskupením původně volných buněk, např. plektenchym v plodnicích hub
Klasifikace pletiv dle tloušťky buněčné stěny
PARENCHYM: tenkostěnné buňky izodiametrického tvaru s různou funkcí (metabolická, zásobní, provětrávací, vodivá, absorpční, sekreční, dělivá)