2. Stavba těl organismů

1. SMYSLOVÁ SOUSTAVA

• smyslové orgány zprostředkovávají organismu informace o vnějším i vnitřním prostředí

• smyslové orgány tvoří:

• vlastní smyslové buňky – receptory (čidla), rozlišujeme

• exteroreceptory – informují organismus o vlastnostech vnějšího prostředí

• interoreceptory – informují organismus o vlastnostech vnitřního prostředí

• pomocné útvary – pomáhají při zachycování podnětů, např. zvukovody

• ochranná zařízení – chrání smyslový orgán, např. víčko s řasami

• podle povahy podnětu, který přijímají, dělíme smyslové orgány na:

• mechanoreceptory

• termoreceptory

• chemoreceptorx

• fotoreceptory

1. ROZMNOŽOVACÍ SOUSTAVA

• tvorba pohlavních hormonů, tvorba pohlavních buněk, vznik nového jedince, přenos genetické informace

VÝVOJ JEDINCE

• začíná oplozením vajíčka a končí zánikem jedince

• 2 části: 1) embryonální období – vyvíjí se a roste

2) postembryonální období – jedinec dospívá a rozmnožuje se

EMBRYONÁLNÍ VÝVOJ

EMBRYOGENEZE

• oplozené vajíčko (zygota, synkaryon) – 2 sady chromozomů hned po oplození vstupuje do I BLASTOGENEZE (vývoj zárodečného listu)

  1. rýhování

• může nastat už několik minut po oplození (mitóza) → vznikají 2 dceřiné buňky – blastomery → →navazuje několik navazujících mitóz → počet buněk narůstá, ale velikost útvaru zůstává stejná (buňky se zmenšují) → vzniká morula (může dojít k různému dělení na pólech → různá velikost buněk) → morula se vyvíjí, vzniká BLASTULA (uvnitř se začíná vytvářet dutina blastocel)

• u placentárních savců je konečným stadiem rýhování BLASTOCYSTA

  1. gastrulace – (vmáčknutí)

• vzniká gastrula

• vzniká 1)

-vznikají 2-3 zárodečné listy

• ektoderm – vnější zárodečný list

• entoderm – vnitřní zárodečný list´

• mezoderm – střední zárodečný list – vystýlá pravou tělní dutinu coelom

1. nerulace

• typické u obratlovců nebo strunatců, vytváří se chorda a mícha z buněk ektodermu

• tímto pochodem končí gastrulace a současně blastogeneze

• podle počtů zárodečných listů a způsobu dalšího vývoje jejich buněk rozlišujeme živočichy na:

• DIBLASTICA – jejich tělo je tvořeno dvěma zárodečnými listy (ektoderm a mezoderm), např. žahavci

• TRIBLASTICA – jsou vývojově dokonalejší, jejich tělo je tvořeno třemi zárodečnými listy (ektoderm, entoderm a mezoderm), mohou být

• prvoústí – nervová soustava je umístěna na břišní straně těla, z prvoúst (prvotního ústního otvoru gastruly) později vzniká ústní otvor, rozeznáváme u nich 3 typy tělních dutin

• schizocoel – nepravá tělní dutina vyplněná parenchymem, např. ploštěnci

• pseudocel – ve schizocoelu je potlačen parenchym a vzniká dutina vyplněná mízou, např. hlísti

• coelom – pravá tělní dutina, např. měkkýši, kroužkovci, členovci

• druhoústí – nervová soustava je umístěna na hřbetní straně těla, z prvoúst se tvoří zakončení trávicí trubice (řitní otvor), druhotně na opačném konci trávicí trubice vzniká ústní otvor, všichni kruhoústí mají pravpu tělní dutinu – coelom, např ostnokožci, strunatci