Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




2. Stavba těl organismů

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (16.02 MB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

  • aerenchym – velké mezibuněčné prostory vyplněné vzduchem, typický parenchym vodních a bahenních rostlin, slouží ke zlepšení výměny plynů mezi prostředím a rostlinou

  • hydrenchym – velké buňky sukulentů s velkým obsahem vody

  • chlorenchym – zelené buňky s asimilační funkcí

  • merznchym – kulovité buňky s mnoha intracelulárami

  • PROZENCHYM – dlouze protažené buňky, bez mezibuněčných prostor, např. cibule

  • KOLENCHYM: mechanické pletivo z buněk s nerovnoměrně ztloustlými buněčnými stěnami bez lignifikace, mechanická opora nadzemních částí rostliny, diferenciace v závislosti na působení mechanického stresu na rostlinu

    • rohový – buněčná stěna více ztloustlá při styku tří a více buněk

  • deskový – ztloustlé tangenciální buněčné stěny (rovnoběžné s povrchem orgánu)

  • SKLERENCHYM: mechanické pletivo z většinou mrtvých buněk s rovnoměrně ztloustlou, často lignifikovanou buněčnou stěnou

  • sklerenchymatické fibrily – silnostěnná, podélně protáhlá, na koncích zašpičatělá vlákna

  • sklereidy – sklerifikované buňky různého tvaru: izodiametrické brachysklereidy („kamenné buňky“) v dužnině hrušek, protáhlé sklereidy uvnitř šípků, makrosklereidy v osemení vikvovitých rostlin, hvězdnicovité astrosklereidy v listech čajovníku

SYSTÉMY PLETIV
  • jednoduchá pletiva popsaná výše se organizují do vyšších spolupracujících celků, čímž vznikají systémy pletiv (složená, komplexní pletiva)

  • rozlišujeme systémy pletiv krycích, vodivých, dělivých a základních

Systém pletiv krycích
  • ochrana před nadměrnou transpirací, radiací, přehřátím, před průnikem infekcí a před okusem (herbivoři, fytofágové)

  • zprostředkovávají výměnu vody, minerálních látek, plynů mezi rostlinou a prostředím

  • podle původu rozlišujeme:

    • primární – vznikají z primárních meristémů, epidermis + rhizodermis

  • sekundární – pokožka stonku se při tloustnutí trhá a vzniká druhotné krycí pletivo

  • z felogenu pod pokožkou vzniká:

  • korek (směrem k povrchu): bňky postupně odumírají a vyplní se vzduche, ztloustlé buněčné stěny chrání stonek před poškozením, vypařováním, vzduchem, bakteriemi

  • zelená kůra (směrem dovnitř)

  • pod prvním felogenem se zakládají další felogeny a všechna pletiva ležící vně odumírají, vysychají a trhají se – tvoří borku („kůru“): u buku je hladká, u dubu drsná

Pokožka – je jednovrstevnná, bez mezibuněčných prostor

  1. rhizodermis

  • nachází se na povrchu kořene

  • není chráněná kutikulou, umožňuje příjem vody (zvětšuje absorpční povrch kořene)

  • v absorpční zóně kořene vytváří kořenové vlášení (= absorpční trichomy)

  • funkce: nasává a zadržuje vodu

b)epidermis

- nachází se na povrchu primárních stonků, listů a reprodukčních orgánů (=nadzemní orgány)

- většinou jedna vrstva buněk bez mezibuněčných prostor

Témata, do kterých materiál patří