2. Stavba těl organismů
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
aerenchym – velké mezibuněčné prostory vyplněné vzduchem, typický parenchym vodních a bahenních rostlin, slouží ke zlepšení výměny plynů mezi prostředím a rostlinou
hydrenchym – velké buňky sukulentů s velkým obsahem vody
chlorenchym – zelené buňky s asimilační funkcí
merznchym – kulovité buňky s mnoha intracelulárami
PROZENCHYM – dlouze protažené buňky, bez mezibuněčných prostor, např. cibule
KOLENCHYM: mechanické pletivo z buněk s nerovnoměrně ztloustlými buněčnými stěnami bez lignifikace, mechanická opora nadzemních částí rostliny, diferenciace v závislosti na působení mechanického stresu na rostlinu
rohový – buněčná stěna více ztloustlá při styku tří a více buněk
deskový – ztloustlé tangenciální buněčné stěny (rovnoběžné s povrchem orgánu)
SKLERENCHYM: mechanické pletivo z většinou mrtvých buněk s rovnoměrně ztloustlou, často lignifikovanou buněčnou stěnou
sklerenchymatické fibrily – silnostěnná, podélně protáhlá, na koncích zašpičatělá vlákna
sklereidy – sklerifikované buňky různého tvaru: izodiametrické brachysklereidy („kamenné buňky“) v dužnině hrušek, protáhlé sklereidy uvnitř šípků, makrosklereidy v osemení vikvovitých rostlin, hvězdnicovité astrosklereidy v listech čajovníku
SYSTÉMY PLETIV
jednoduchá pletiva popsaná výše se organizují do vyšších spolupracujících celků, čímž vznikají systémy pletiv (složená, komplexní pletiva)
rozlišujeme systémy pletiv krycích, vodivých, dělivých a základních
Systém pletiv krycích
ochrana před nadměrnou transpirací, radiací, přehřátím, před průnikem infekcí a před okusem (herbivoři, fytofágové)
zprostředkovávají výměnu vody, minerálních látek, plynů mezi rostlinou a prostředím
podle původu rozlišujeme:
primární – vznikají z primárních meristémů, epidermis + rhizodermis
sekundární – pokožka stonku se při tloustnutí trhá a vzniká druhotné krycí pletivo
-
z felogenu pod pokožkou vzniká:
korek (směrem k povrchu): bňky postupně odumírají a vyplní se vzduche, ztloustlé buněčné stěny chrání stonek před poškozením, vypařováním, vzduchem, bakteriemi
zelená kůra (směrem dovnitř)
-
pod prvním felogenem se zakládají další felogeny a všechna pletiva ležící vně odumírají, vysychají a trhají se – tvoří borku („kůru“): u buku je hladká, u dubu drsná
Pokožka – je jednovrstevnná, bez mezibuněčných prostor
-
rhizodermis
nachází se na povrchu kořene
-
není chráněná kutikulou, umožňuje příjem vody (zvětšuje absorpční povrch kořene)
v absorpční zóně kořene vytváří kořenové vlášení (= absorpční trichomy)
funkce: nasává a zadržuje vodu
b)epidermis
- nachází se na povrchu primárních stonků, listů a reprodukčních orgánů (=nadzemní orgány)
- většinou jedna vrstva buněk bez mezibuněčných prostor