2. Stavba těl organismů

Složené

1. fosfolipidy – stavební látky v buňce (hl. buněčná membrána)

2. sfingofosfolipidy – mozek a nervy, u člověka 25 % všech tuků

3. glykolipidy – cerebrosidy (sfingosin, mastná kys., galaktosa): mozek, nervy, játra, l ledviny, plíce

gangliosidy: ganglia nervových buněk, šedá kůra mozková, podílejí se na specifitě krevních skupin

1. lipoproteiny

2. biologické membrány – stěny buněk a organel, 2 vrstvy lipidů, pro přenos látek z buňky a naopak, přijímání informací z okolí, k vzájemnému rozpoznávání a komunikaci mezi buňkami

Odvozené

1. steroidy – součást hormonů (D-vitamíny, testosteron)

2. eikosanoidy – mnoho různých fyzio. účinků na buněčné úrovni

d) NUKLEOVÉ KYSELINY

- makromolekulární látky složené z nukleotidů:

dusíkatá báze + pentosa + kyselin o-fosforečná

- jsou nositeli genetických informací, slouží k uchování a přenosu dědičných znaků z generace na generaci

- nukleotid bez kyseliny fosforečné nazýváme nukleosid

- dusíkaté báze: 1. purinové – adenin, guanin, 2. pyrimidinové – uracil, tymin, cytozin

- tvoří 1 % z organických látek těla

Deoxyribonukleová kyselina DNA

- adenin, guanin, tymin, cytozin + deoxyribosa + zbytek kyseliny o-fosforečné

- dvouřetězcová, spirálovitě stočená (pravotočivá) molekula

- funkce: nositel genetické informace

Ribonukleová kyselina RNA

- uracil, adenin, cytozin, guanin + ribosa + zbytek kyseliny o-fosforečné

- jednořetězcová molekula

- v jádře i v cytoplazmě

- funkce: syntéza bílkovin

Rostlinná a živočišná buňka

Rozdíly

• Rostlinná buňka

  • Jsou větších rozměrů než živočišné (0,01 – 0,1 mm, zelené řasy až 1 metr)

  • Mají malou tvarovou rozmanitost

  • Stávají se součástí pravých pletiv

  • Zásobní látkou rostlinné buňky je škrob a olej

  • Mají buněčnou stěnu

  • Stavební látkou v buněčné stěně je škrob a celulóza nebo lignin

  • Mají metabolicky aktivní vakuoly

  • Mají chloroplasty

• Živočišná buňka

  • Jsou menších rozměrů než rostlinné (0,001 – 0,5mm, některé nervové i 1 m)

  • Mají velkou tvarovou rozmanitost (absence buněčné stěny)

  • Stávají se součástí tkání

  • Zásobní látkou je glykogen

  • Mají lysozómy – měchýřky tvořené biomembránou, obsahují trávicí enzymy, v rostlinných buňkách plní funkci lysozomů vakuoly

  • Nemají metabolicky aktivní vakuolu (pouze odpadní produkty)

Stavba

• Buněčná stěna

  • jen u rostlin

  • udržuje tvar, dodává pevnost buňce

  • hub: je tvořena polysacharidem chitin

  • rostlin: tvořena polysacharidem celulóza

  • je propustná

  • stavba

• b.s. primární (u rostoucí buňky): pružná – se sítí mikrofibril, snadno roste do plochy intususcepcí (přidáváním nových mikrofibril)

• b.s. sekundární (u nerostoucí buňky) – mikrofibrily jsou ve svazcích, roste jen tloustnutím směrem dovnitř

• střední lamela (místo styku sousedních buněk)

• plazmodermy (kanálky v buněčné stěně) – prochází jimi provazce protoplazmy i EPR, pokud je jich více, vznikají tečky a ztenčeniny

  • b.s. je zpevňována ukládáním látek anorganických (inkrustace): uhličitan vápenitý