3. NEBUNECNE ORGANISMY VIRY, VIROIDY

• dělení podle tvaru:

  • kulatý (koky): kok, diplokok, streptokok, stafylokok

  • tyčinkovitý (bacily): vibrio, spirila, spirocheta

• dělení podle O2:

  • aerobní (potřebují kyslík)

  • anaerobní (v přítomnosti O2 nemohou existovat)

  • fakultativně anaerobní (v přítomnosti O2 ho dýchají, bez něj dýchají jiné látky)

• Rozmnožování:

  • nepohlavně dělením (replikace DNA)

  • pohlavně (2 jedinci si vymění části chromozomu)

• Význam:

  • jsou všudypřítomné

  • některé:

    • destruenti (rozkládají org. hmotu – mineralizace)

    • nitrifikační bakterie (přeměňují amoniak na dusičnany)

    • denitrifikační bakterie (dusičnany mění na amoniak nebo plynný dusík)

    • hlízkovité bakterie (žijí na kořenech bobovitých rostlin, vazači dusíku)

    • žijí ve střevech – kvasné a hnilobné bakterie

    • bakterie mléčného a octového kvašení – příprava potravin

    • patogenní bakterie (způsobují vážná a přenosná onemocnění člověka a zvířat: zápal plic, angína, cholera, tyfus, TBC,…odolnost proti těmto nemocím se získává očkováním (vakcina), nemoci se léčí antibiotiky nebo sulfonamidy)

B) Sinice

• autotrofní

• Stavba:

  • okolo jaderné hmoty systém tylakoidů s chlorofylem a + β-karoten, modrý fykocyan, červený fykoerytrin → kombinace barviv

  • zásobní látkou je škrob

  • slizový obal

• dělení:

  • jednobuněčné (vývojově starší, po dělení zůstávají pohromadě díky slizov. obalu)

  • vláknité (vývojově mladší, mají pochvu, v níž jsou buňky za sebou uloženy)

• některé druhy mají heterocysty (tvarově odlišné buňky schopné vázat N2)

• za nepříznivých podmínek vytvářejí klidové spory akinety

• rostou ve vodě, na vlhké půdě, na skalách a na kůře stromů

• Rozmnožování: - nepohlavní

  • jednobuněčné dělením

  • vláknité pomocí hormogonií (část vlákna, které se oddělilo od mateřského doroste v nové)

• Význam:

  • na rýžovištích obohacují půdu o dusíkaté látky

  • „vodní květ“ – pomnožené sinice na hladině vody

  • sinice + houba = lišejník

  • podle evoluce vytvořily O2 v atmosféře

  • plankton

III. Obranné mechanismy: (str. 258-259)

• imunita = schopnost organismu bránit se proti cizorodým látkám a patogenům

• specifická – zprostředkovaná specifickým imunitním systémem → lymfocyty (typ bílých krvinek, které pocházejí z kmenových buněk kostní dřeně)

  • lymfocyty T – dozrávají v brzlíku

– vykonávají buněčnou imunitu – namířenou proti buňkám transplantované tkáně a proti pozměněným buňkám (nádorovým, napadených viry) vlastního těla → pohlcují škodliviny (fagocytují)

• lymfocyty B – vykonávají imunitu humorální → vytvářejí protilátky proti antigenu

  • první setkání s antigenem → primární imunitní reakce

  • další setkání s antigenem → rychlá a účinná sekundární imun. reakce

– neboť v těle existují buňky s pamětí

↓

aktivní imunizace = očkování – do těla se vpraví mrtvé nebo oslabené mikroorganismy a lymfocyty si je zapamatují