Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




4. Vývoj a charakteristika nižších rostlin

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (13,32 MB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

4. MAT. OTÁZKA Vývoj a charakteristika nižších rostlin Podříše: nižší rostliny (Thallobionta) =řasy – autotrofní (syntetizující dokážou syntetizovat organické látky z CO2) stavební jednotkou je eukaryotická buňka ohraničená buněčnou stěnou, která je tvořena hlavně celulózou a hemicelulózou řasám chybějí cévní svazky vodní (většina) i suchozemské rostliny, některé žijí v symbióze (lišejníky) jednobuněčné nebo mnohobuněčné organismy (záleží na typu stélky) způsobyrozmnožování rozmanité: nepohlavní rozmnožování: dělení u jednobuněčných řas, fragmentace u mnohobuněčných řas, uplatňují se zde různé druhy výtrusů (pohyblivé - zoospory nebo nepohyblivé - aplanospory) pohlavní rozmnožování: gameta + gameta = zygota probíhá různými formami: izogamie– gamety jsou stejné vzhledem i velikostí, liší se geneticky oogamie – samičí buňka (oosféra) je větší a nepohyblivá, samčí gameta (spermatozoid) je malá pohyblivá buňka s bičíky anizogamie – obě gamety se liší především velikostí, samčí je menší u ruduch, chaluh a zelených řas –rodozměna – střídání pohlavní (gametofyt, n) a nepohlavní (sporofyt, 2n) generace pohlavní rozmnožování probíhá při zhoršených živ. podmínkách - vysychání, nízké teploty,… řasy vznikly ze sinic před 1 mld. let prekambrium – rozlišení řas na tři vývojové větve (rozvoj ve starších prvohorách) tělo tvořístélka(thallus) – tělo je nerozlišené na kořeny, listy, stonky (pletiva) stélka je první orgán nižších rostlin, vznikla vzájemným propojováním buněk, umožnila první primitivní stupeň diferenciace Typy stélek kokální – nepohyblivá (bez bičíků), jednobuněčná, krytá buněčnou stěnou, např. rozsivky, zelenivky bičíkatá (monadoidní) – pohyblivá, jednobuněčná, jednojaderná, často má stigma, krytá pelikulou nebo buněčnou stěnou, např. krásnoočka, zelenivky vláknitá (trichální) – mnohobuněčná, vlákna jsou nevětvená nebo jednoduše větvená, kromě bazální buňky jsou všechny buňky rovnocenné, např. zelenivky (kadeřnatka) měňavkovitá (rhizopodová) – jednobuněčná, bez buněčné stěny, pohybuje se pomocí panožek, např. zlativky trubicovitá (sifonální) – vláknitá či vakovitá, většinou tvořená jednou mnohojadernou buňkou, bohatě rozvětvená ( utvářené odlišení – stonek, větve) např. některé trubicovky sifonokladální– mnohobuněčná, vláknitá či vakovitá, tvořena mnohojadernými buňkami, např. zelené řasy (žabí vlas) pletivná– mnohobuněčná, nejvýše organizovaná, velká diferenciace buněk – tvoří serhizoidy (něco jako kořínky),kauloidy (jako stonek),lodyha afyloidy (jako lístky, větvičky) Význam producenti kyslíku (zejména mořské řasy mají velký vliv na ovzduší planety) potrava pro živočichy včetně člověka průmyslová surovina použití při čištění odpadních vod Dělení SYSTEMATICKÉ: ruduchy obrněnky skrytěnky chloromonády hnědé řasy krásnoočka zelené řasy PODLE FOTOSYNTETICKÝCH BARVIV (3 evoluční větve): červené řasy (ruduchy) – mají chlorofyl A a D hnědé řasy (hnědé řasy, obrněnky, skrytěnky, chloromonády) – mají chlorofyl A a C zelené řasy (zelené řasy, krásnoočka) – mají chlorofyl A a B Ruduchy (Rhodophyta) většina žije v mořích, velmi staré organismy (3,5 mld. let) většinou mnohobuněčné organismy s vláknitou nebo pletivnou stélkou jejich plastidy obsahují chlorofyl a a d a červená i modrá barviva – fykoerytrin a fykocyanin (zvyšují využití světla pro fotosyntézu v hloubkách moří), karotenoidy buněčná stěna obsahuje hlavně pektiny (málo celulózy) rozmnožují se dělením, rozpadem stélky, nepohyblivými výtrusy nebo složitým oogamickým rozmnožováním využití: příprava pokrmů, zdroj léčivých látek (protizánětlivé účinky), agar (živné půdy pro organismy) zástupci: Porphyra – v Asii z ní připravují pokrmy Ceramium Gelidium– Rosolinka – agar-agar Corallina – Korálovka – ložiska dolomitu ze schránek Batrachospermum – Potěrka žabí sémě – žije v našich vodách Obrněnky (Dinophyta) celá rostlina je obrněná, uzavřená ve schránce (v krunýři), který je z celulózních destiček řasa je uvnitř, ven kouká jen bičík ( pohyb a potrava) obsahují chlorofyl a a c součást potravních řetězců: plankton i pentos, tvorba hornin a sedimentů zástupci: Ceratium - Rohatka Peridinium - Obrněnka Dinophissis Skrytěnky (Cryptophyta) nenápadné řasy, mají měkkou schránku obsahují různá barviva sladkovodní a mořské řasy zástupce: Cryptomonas Hnědé řasy (Chromophyta) obsahují chlorofyly a a c a hnědé karotenoidy, fukoxantin (hnědé barvivo) zásobní látka – polysacharid laminarin jsou sladkovodní i mořské 5 skupin: nejdůležitější…Zlativky, Rozsivky, Chaluhy Zlativky (Chrysophyceae) mají většinou monadoidní stélku, někdy rhizopodovou jsou součástí planktonu čistých sladkých vod při přemnožení zapáchají některé druhy mívají schránku zástupci: Symera Dinobryon Chrysococus Rozsivky (Bacillariophyceae) nejpočetnější skupina hnědých řas, žijí ve všech typech vod žijí jednotlivě nebo v koloniích mají kokální stélku a dvojdílnékřemičité schránky (dno a víko misky) ze schránky vznik křemeliny (diatomitu) tzv.rozsivková zemina – technické využití (výroba skla, filtrů, izolačních hmot, dynamitu) nepohlavní rozmnožování dělením – mitózou se rozdělí jádro a protoplast, obě skořápky se oddělí a nově vzniklé buňky doplní chybějící (vždy menší) misku, část dceřiných buněk se tak zmenšuje původní velikost schránky se obnovuje při pohlavním procesu – schránka odhozena, protoplast doroste a vytvoří se nová schránka bioindikátorykvalitní vody zástupci: Navicularia – Člunovka Pinnularia – znemožněno koupání v místech znečištěných N a P; jednobuněčné kolonie spojené slizem Tabellaria Chaluhy (Phaeophyceae) evolučně nejpokročilejší skupina hnědých řas, žijí v mořích mají mnohobuněčnou, trichální nebo pletivnou stélku častoobrovských rozměrů (až 60 m) rozmnožují se nepohlavně rozpadem stélky, zoosporami, pohlavně izogamií, anizogamií, oogamií zásobní látka –laminarin využití – hnojivo, palivo, potravina (Čína, Japonsko) – rod Laminaria jídlo kombu, surovina k výrobě jodu (hromadí ho ve svých stélkách), sody a potaše (K2CO3), výroba želatiny zástupci: Sargassum– Hroznovic

Témata, do kterých materiál patří