6. ekologie

• Světlomilné – slunečnice, kaktusy

• Stínomilné - kapraďsamec

• Temnomilné –

• Heliosciofyty – snášejí světlo i zastínění

Podle doby kvetení v závislosti na světle rozlišujeme:

• Krátkodenní (zimní čas = světlo je méně než 12 hodin)

  • Sněženka, tabák, bavlník

• Dlouhodenní (letní čas = světlo déle než 12 hodin)

• Neutrální

1. Záření infračervené – nejvýznamnější zdroj tepla pro organismy, teplotní optimum u většiny rostlin a živočichů je 15-30°C

Podle nároků na teplo rozlišujeme rostliny:

• Teplomilné (rajče, paprika)

• Chladnomilné (vrba bylinná)

• Kryofyty – rostliny žijící na sněhu

Živočichy můžeme rozdělit podle tělesné teploty

• Ektotermní – jejich tělesná teplota závisí na teplotě prostředí

• Endotermní – mají stálou tělesnou teplotu

• Heterotermní – mají proměnlivou tělesnou teplotu (tzv. zimní nebo letní spáči)

1. Záření ultrafialové – je z 90% zachyceno ozonosférou

V malých dávkách působí pozitivně (tvorba vitaminu D v kůži)

Vyšší dávky jsou životu nebezpečné (má mutagenní účinky)

1. Vzduch

Vzduch působí fyzikálně (teplota a proudění vzduchu)

A chemicky svým složením (poskytuje kyslík, uhlík a dusík)

1. Voda – je pro život nezbytná, je součást těl organismů.

Rozlišujeme vodu: sladkou a slanou, povrchovou a podzemní

Zdrojem vody v přírodě jsou především atmosférické srážky

Podle nároků na vodu a vlhkost rozlišujeme: hydrofilní (vlhkomilné), xerofilní (suchomilné)

1. Půda - vzniká zvětráváním litosféry a činností organismů

obsahuje pevnou, kapalnou i plynnou složku

je zdrojem většiny anorganických živin

edafon = soubor všech organismů žijících v půdě

1. pórovitost - ovlivněna velikostí částic (písčité x jílovité půdy)

- závisí na ní obsah vody a vzduchu

1. sorbční schopnost = schopnost vázat vodu a ionty - zvyšována humusem

2. teplota - v hloubce se nemění, v povrchových vrstvách značně kolísá

3. obsah iontů

• ovlivňuje:

a) kyselost půdy (pH) - kyselé půdy - vřes, borůvka

zásadité (obsah Ca) - třemdava, koniklec

půdy chudé na N - rosnatka okrouhlolistá

b) slanost - ve větším množtví omezuje příjem vody, živin (přímořská oblast)

- halofyty - adaptovány na vyšší obsah (solnička přímořská)

Biotické faktory

Biotickou složkou prostředí představují organismy.

K biotickým faktorům patří:

• jedinec – organizmus

• druh – soubor jedinců stejného biologického charakteru

• populace – skupina organizmů stejného druhu vyskytující se na určitém území v určitém čase

základní znaky populace

• hustota populace

• rozptyl (náhodný, rovnoměrný, shloučený)

• růst populace

• stěhování

• struktura populace

Vztahy mezi populacemi

1. neutrální

2. pozitivní

• aliance = vzájemné prospěšné soužití např. ptáků a kopytníků

• komensalismus – dva druhy, z nichž jeden má užitek po tom druhém (např. supi dojídají zbytky po lvech)

• symbióza – vzájemně prospěšný vztah mezi dvěma populacemi (například soužití hub s řasami nebo sinicí jako lišejník, nebo vztah mezi rostlinou a jejím opylovačem)