6. Vyšší rostliny (nahosemenné,...)

• 2 typy šišek – samčí (žluté), samičí (červené) – posléze hnědnou a dřevnatí

• řády: borovicotvaré, blahočetotvaré, cypřičotvaré, tisotvaré, gnetophyta

Borovicotvaré

• čeleď: borovicovité

  • jedle bělokorá – šišky nahoru, rozpadají se

  • smrk ztepilý (obecný)

  • smrk pichlavý

  • modřín opadavý

  • borovice lesní (vejmutovka, blatka, limba, černá, kleč)

  • cedr

(borovice, jedle, smrk, modřín – postupně podle obr.)

Blahočetotvaré

• tropické až mírné pásmo na J polokouli

• charakteristickým znakem jsou šestiúhelníkovité dvůrky tracheid v sekundárním dřevě

• blahočet ztepilý – v zakrslé formě u nás „pokojový smrček“, jinak Nový Zéland

• blahočet chilský

Cypřišotvaré

• čeleď: tisovité

  • tis červený – dřevo pružné, uvnitř jehlice není pryskyřičný kanálek

    • dvoudomý

    • semeno s dužnatým vnitřkem (jediná nejedovatá část rostliny)

Gnetophyta

• nejasný původ a zařazení

• dřevo má cévice i cévy

• chvojovník – alkaloid efedrin

• lijánovec

Krytosemenné rostliny (magnoliophyta, augiospermae)

• dnes nejznámější, nejvíce zastoupené ve světové flóře (250 000 druhů, asi 420 čeledí)

• původ snad z Lyginodandrofyt

• od jury, v křídě, ve třetihorách – velký rozvoj, za krátkou dobu se staly dominantní

• podnebí v juře – chudé na srážky – potlačilo květenu zastoupenou cykasy, jinany a jehličnany a umožnilo rozšíření krytosemenných rostlin, lépe přizpůsobených suchým podmínkám

• málo fosilií

• nejdůležitější složka potravy, zabírají obrovské plochy, jsou významní producenti kyslíku

• většinou autotrofní byliny nebo dřeviny

• zelené, vodní i suchozemské, semena kryta v plodech, ve dřevě pravé cévy (tracheje)

• orgány rozmnožování – vyvinuly se květy, květ (flos) chrání pohlavní orgány před vyschnutím (vajíčka jsou ukrytá v semeníku) a spolupodílí se na opylení

• samčí gametofyt – klíčící pylové zrno

• samičí gametofyt – zárodečný vak, který se vyvíjí uvnitř vajíčka

• gametofyty nejsou schopné samostatné existence a jsou součástí sporofytu

• splynutím gamet vznikne zygota, vyvíjí se v embryo, přitom se celé vajíčko mění v semeno (během přeměny oplozeného vajíčka v semeno se mění i semeník, pestík, atd.)

• rozmnožování: na pravých květech (květ – metamorfóza listu), samčí – tyčinky (nitka, prašník) – obsahují pylová zrna (mikrospory), samičí – plodolisty – jejich výtrusné listy srůstají v pestík (obsahuje semeník s vajíčky)

  • podstatnou část vajíčka tvoří pletivné jádro (nucellus), ve kterém je uložený zárodečný vak – jádro zárodečného vaku se 3x mioticky dělí za vzniku 8 haploidních jader  3 jádra jsou umístěna u klového otvoru – vaječná buňka - dále 2 buňky pomocné a 3 jádra na druhém konci, zbývající 2 jádra splývají v diploidní jádro zárodečného vaku

  • na povrchu je vajíčko kryto obaly – nahoře nesrůstají, vzniká tak otvor klový, kterým pylová láčka proniká k zárodečnému vaku

  • opylení – přenesení zralého pylového zrna na bliznu, např. pomocí větru, hmyzu; předchází procesu oplození

  • oplození – slynutí samčí a samičí pohlavní buňky, probíhá dvojité oplození:

    • pylové zrno vyklíčí v pylovou láčku (obsahující dvě haploidní spermatické buňky), která prorůstá čnělkou do semeníku

    • jedna spermatická buňka splývá s haploidní vaječnou buňkou za vzniku zygoty, která se dále vyvíjí v zárodek (embryo)

    • druhá spermatická buňka splývá s diploidním jádrem zárodečného vaku a vzniká triploidní živné pletivo endosperm, které vyživuje vzniklý zárodek

    • obaly oplozeného vajíčka se mění v osemení, celé vajíčko v semeno a semeník (popř. Jiné části květu) v plod

    • rodozměna – gametofyt potlačen, převládá sporofyt (na něm květy, v nich vajíčka a prašná pouzdra)