Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




6. Vyšší rostliny (nahosemenné,...)

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (9,26 MB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

6. MAT. OTÁZKA Vyšší rostliny – nahosemenné a krytosemenné rostliny Nahosemenné rostliny (Gymnospermické) jedny z nejvýznamnějších rostlin, obývají obrovské plochy – lesy, porosty,… poutají obrovské množství vody velké množství dřevné hmoty pro člověka producenti kyslíku první skupina, která serozmnožuje semeny (předtím spora) = mnohobuněčný útvar se zárodkem, semeno je primitivní – pouze dva obaly – obal vajíčka (obsahuje zásobní pletivo), obal osemení semeno je odolnější, má více zásobních pletiv a obsahuje embryo (oproti spoře) ve dřevěcévice, ve stonku boční cévní svazky druhotně tloustnou (kambium) – jen dřeviny vývojově navazují na rhyniophyta (devon) během vývoje se rozdělily na 2 vývojové větve: jehličnany a jinany – s malými jednoduchými celistvými listy lyginodendrové r., cykasy – velké, často zpeřené listy hlavní rozvoj v druhohorách rozmnožování: převaha sporofytu nad gametofytem (není schopen samostatné existence, stává se součástí sporofytu), makrospora (samičí výtrus) se neuvolňuje z výtrusnice, vyrůstá v gamety samičí vajíčka nahá přímo přístupná pylovým zrnům, zárodek se po oplození vyvíjí uvnitř samičího gametofytu a výtrusnice (vajíčko) se vyvíjí v semeno teprve semeno se odděluje od sporofytu, výtrusné listy (nesou výtrusnice) mají šišticové květenství patří sem: cykasy jinany jehličnany kordaity lyginodendrové rostliny Lyginodendrony stromový růst, zpeřené listy vyhynuly (devon, perm, jura), dnes jen zkameněliny daly vznik krytosemenným rostlinám (vajíčka uzavřená v kulovitém obalu) vzhled kapradin, ale tvořily semena Cykasy (Cycadopsida) v tropech, subtropech, u nás jako pokojové rostliny stromový vzrůst vznikaly v devonu, karbonu, žijí do současnosti šištice(strobilus) listy –trofofyty sporofyty – stanou se z trofofytů, plodí pohlavní buňky, pak se z nich zase stanou trofofyty Kordaity (Cordaitophyta) vymřelá skupina (karbon, perm) stromy, které tvořily pralesy kopinaté listy Jinany (Gynghophyta) jediný druh –jinan dvoulaločnatý – dvoudomý strom, vějířkovité listy, kulaté semeno připomínající peckovici třešně, listy opadavé, nepravé žilkování z J a JZ Asie, dnes parkové okrasné rostliny Jehličnany (Pinophyta) nejdůležitější skupina od karbonu drobné listy – jehlicovité nebo šupinovité, vytrvalé největší rozsah výskytu – Kanada, Skandinávie (produkce kyslíku, dřevní hmoty) opálení větrem, ve dřevě pryskyřičné kanálky šišticovité květy nebo květenství rozmnožování –rodozměna – spora (pylové zrnko) – gametofyt – vaječná buňka samčí – pylová láčka pylové zrnko vyklíčí v pylové láčce (pylová láčka musí obsahovat spermatické buňky, které se nehýbou (pohyb za ně vykonává láčka)) dojde k oplození –zygota – z ní vznikneembryo (zárodek) kolem se tvoří osemení, obaly semeno má plodné šupiny („křídla“) 2 typy šišek –samčí (žluté), samičí (červené) – posléze hnědnou a dřevnatí řády: borovicotvaré, blahočetotvaré, cypřičotvaré, tisotvaré, gnetophyta Borovicotvaré čeleď: borovicovité jedle bělokorá – šišky nahoru, rozpadají se smrk ztepilý (obecný) smrk pichlavý modřín opadavý borovice lesní (vejmutovka, blatka, limba, černá, kleč) cedr (borovice, jedle, smrk, modřín – postupně podle obr.) Blahočetotvaré tropické až mírné pásmo na J polokouli charakteristickým znakem jsoušestiúhelníkovité dvůrky tracheid v sekundárním dřevě blahočet ztepilý – v zakrslé formě u nás „pokojový smrček“, jinak Nový Zéland blahočet chilský Cypřišotvaré čeleď: tisovité tis červený – dřevo pružné, uvnitř jehlice není pryskyřičný kanálek dvoudomý semeno s dužnatým vnitřkem (jediná nejedovatá část rostliny) Gnetophyta nejasný původ a zařazení dřevo má cévice i cévy chvojovník – alkaloidefedrin lijánovec Krytosemenné rostliny (magnoliophyta, augiospermae) dnes nejznámější, nejvíce zastoupené ve světové flóře (250 000 druhů, asi 420 čeledí) původ snad z Lyginodandrofyt od jury, v křídě, ve třetihorách – velký rozvoj, za krátkou dobu se staly dominantní podnebí v juře – chudé na srážky – potlačilo květenu zastoupenou cykasy, jinany a jehličnany a umožnilo rozšíření krytosemenných rostlin, lépe přizpůsobených suchým podmínkám málo fosilií nejdůležitější složka potravy, zabírají obrovské plochy, jsou významní producenti kyslíku většinou autotrofní byliny nebo dřeviny zelené, vodní i suchozemské,semena kryta v plodech, ve dřevěpravé cévy(tracheje) orgány rozmnožování – vyvinuly se květy,květ (flos) chrání pohlavní orgány před vyschnutím (vajíčka jsou ukrytá v semeníku) a spolupodílí se na opylení samčí gametofyt – klíčící pylové zrno samičí gametofyt – zárodečný vak, který se vyvíjí uvnitř vajíčka gametofyty nejsou schopné samostatné existence a jsou součástísporofytu splynutím gamet vzniknezygota, vyvíjí se v embryo, přitom se celé vajíčko měnív semeno (během přeměny oplozeného vajíčka v semeno se mění i semeník, pestík, atd.) rozmnožování: napravých květech (květ – metamorfóza listu), samčí –tyčinky (nitka, prašník)– obsahují pylová zrna (mikrospory), samičí – plodolisty – jejich výtrusné listy srůstají v pestík(obsahuje semeník s vajíčky) podstatnou část vajíčka tvořípletivné jádro (nucellus), ve kterém je uložený zárodečný vak – jádro zárodečného vaku se 3x mioticky dělí za vzniku 8 haploidních jader 3 jádra jsou umístěna u klového otvoru –vaječná buňka -dále2 buňky pomocné a 3 jádra na druhém konci, zbývající 2 jádra splývají v diploidníjádro zárodečného vaku na povrchu je vajíčko krytoobaly – nahoře nesrůstají, vzniká tak otvor klový, kterým pylová láčka proniká k zárodečnému vaku opylení – přenesení zralého pylového zrna na bliznu, např. pomocí větru, hmyzu; předchází procesu oplození oplození– slynutí samčí a samičí pohlavní buňky, probíhá dvojité oplození: pylové zrno vyklíčí v pylovou láčku (obsahující dvě haploidní spermatické buňky), která prorůstá čnělkou do semeníku jedna spermatická buňka splývá s haploidnívaječnou buňkou za vzniku zygoty, která se dále vyvíjí v zárodek (embryo) druhá spermatická buňka splývá s diploidnímjádrem zárodečného vakua vzniká triploidní živné pletivoendosperm, které v

Témata, do kterých materiál patří