7. HOUBY, LISEJNIKY - kopie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
7. Houby, lišejníky
Houby
Charakteristika
samostatná říše
nejsou schopny pohybu, jedno/mnoho buněčné
heterotrofní (= odkázány svoji výživou na organické látky připravené jinými organismy)
→ podle způsobu získávání org. l. se dělí na:
a) saprofité= rozkládají org. l. z odumřelých těl (václavka)
b) parazité= přijímají org. l. z organismu svého hostitel (dřevokazné- choroš)
c) symbionté= vzájemné soužití s jinými organismy, 1. hlavně s cévnatými rostlinami (s kořeny vyšších rostlin) → získávají org. l. od nich a jim poskytují jiné látky (fosfor)= mykorrhiza, 2. s živočichy (např. s mravenci → pěstují houbu pro potravu), 3. lichenismus= soužití s organismem, který je schopný fotosyntézy (řasy,sinice) → * lišejníky
v lesní půdě vytvářejí podhoubí= mycelium
Stavba buňky hub
eukaryotní buňka (1 jádro)
u většiny hub vyvinuta bun. stěna, její zákl. stavební jednotkou je chitin
zásobní látkou glykogen a lipidy
v buňkách mitochondrie, ale NEMAJÍ plastidy (→neschopny fotosyntézy)
tělo tvoří stélka- jedno/mnohobuněčná → stélku tvoří vlákna (hyfy)- jednoduché/větvené
na myceliu rostou plodnice
hyfy mohou srůstat nebo se nějakým způsobem seskupovat → mohou * houbová pletiva (plektenchym, pseudoparenchym)
jednobuněčné houby vytváří nepravá podhoubí= pseudomycelium (kvasinky)
Rozmnožování
nepohlavně
1. různými typy výtrusů (spor)
a) spory vodních hub bičíkaté= zoospory – pohyblivé
b) spory suchozemských hub oblaněné= aplanospory – nepohyblivé
spory * - uvnitř výtrusnic= endospory/zevně na specializovaných hyfách= konidie
2. rozpadem stélky= fragmentace
3. pučením (kvasinky)- z 1 mateřské buňky roste dceřiná
pohlavně
několik fází: 1. plazmogamie= splynutí cytoplazmy buněk
2. karygogamie= splynutí jader buněk → * zygota s chromozomy jako ostatní buňky
3. meióza= redukční dělení, * haploidních buněk (haploidní gamety- meiospory)
Význam
rozkladači, tvorba humusu, výroba léků, potravinářský průmysl
Zástupci
Chytridiomycety- lahvičkovka (napadá brukvovité rostl.), rakovinovec bramborový
Mikrosporídie- hmyzomorka včelí
houby spájivé (zygomycety)
a) nepohlavní rozmnožování spory
b) pohlavní rozmnožování- styk 2 různopohlavních podhoubí → * kyovité větve → po dotyku se jejich konce oddělí přehrádkami od mycelia → změní se na gametangia → splynou v diploidní zygosporu → uvolní se od podhoubí → v příznivých podmínkách začne klíčit nosič (sporangiofor) zakončený výtrusnicí (sporangiem) → během klíčení se jádra meoticky dělí → ve výtrusnicích * haploidní výtrusy
plíseň hlavičková, knopidlovec černavý
houby vřeckovýtrusné
specializované sporangium= vřecko → zde probíhá redukční dělení → * haploidní endospory- askospory
1. kvasinky: NEPOHLAVNÍ R. - pučení, POHLAVNÍ R. – při zmenšení množství živných látek a vody, vegetativní buňky se mírně zvětší a meoticky dělí → * 4 haploidní výtrusy (2 a 2 fyziologicky rozlišné) → vřecko praskne → výtrusy se uvolní → když je dobré prostředí začne klíčení v buňky → 2 fyziologicky rozlišné buňky splynou v diploidní zygotu → pučením * nové buňky
2. vřeckovýtrusné houby: NEPOHLAVNÍ R. – z podhoubí * různé druhy plodniček → sporangií/nosičů nesoucích pohl. výtrusy= konídie, POHLAVNÍ R. - * gametangia (samčí- anteridia/samičí- askogonia), anteridium se přikládá k askogoniu → rozpouštějí se bun. stěny → * výrůstek a otvor → obsah anteridia přechází do askogonia → jádra se k sobě přikládají, ale nesplynou= plazmogamie → po dělení putují dvojice (samčí+samičí jádro) do speciálních vláken= akogenních hyf → na koncích * zpětné výběžky= háky → v nich dojde ke splynutí samčího a samičího jádra= karyogamie → z háků vyrůstají kyjovitá vřecka → v nich diploidní jádra → meióza → mitóza → přemění se na 8 výtrusů= askospor → zralá vřecka se otevřou → výtrusy se uvolní ven