7. Morfologie rostlin

7. Morfologie rostlin

Stavba a funkce vegetativních a generativních orgánů rostlin.

vegetativní orgány

kořen = radix

příjem živin – roztok minerálních (anorg.) látek

ukotvuje rostlinu v půdě

syntéza org. látek

zásobní funkce (mrkev,…)

kořen nemá kutikulu, má pokožku (rhizodermis)

vzrostný vrchol kořenu je chráněn čepičkou (kalyptra), způsobuje slizovatění – lepčí prostupnost půdou

náhradní kořeny – adventivní – vyrůstají kdekoliv rostliny

typy kořenových soustav:

allorhizie – hlavní kořen + kořeny postraní (nejběžnější)

homorhizie – svazčité kořeny, hl. kořen zakrní a jeho fci přebírají vedlejší, u trav

kořenové vlásky přijímají vodný roztok se živinami

prodlužovaní z oblasti intenzivního růstu k. buňky se prodlužují a neustále dělí

dělivá funkce - vzrostný vrchol kořene – je zde dělivé pletivo (meristémy) a buňky se neustále dělí

cortex – primární kůra

stélé – střední válec

nervnější vrstva stélé = pericykl – z něj vyrůstají postranní kořeny

uprostřed radiální cévní svazek

zásobní kořeny – mrkev, celer, petržel

bulvy – cukr, řepa

haustoria – kořeny zabíhající do CS hostitelské rostliny – jmelí

příčepivé kořeny – na přichycení – břečťan

hlízy – na rozmnožování- jiřiny

vzdušné kořeny – epifyty (rostliny žijící ve výšce), na povrchu odumřelé buňky (belamen), absorbují vzdušnou vlhkost

dýchací kořeny = pneumatofory – vystupují nad povrch vody nebo půdy, mangrove

chůdovité kořeny – obrostou jinou rostlinu, z které pak spouští kořeny – fíkus

stonek

článkovaný (články – internodia), obvykle nadzemní, nese pupeny, listy,…

nódy (uzliny) – místa na stonku odkud vyrůstají listy

články – mezi dvěma nódy

transportní, zásobní, fotosyntetická fce

prýt – olistěný stonek

stvol – bezlistý

lodyha – stonek, který nepřezimuje

stéblo – dutý stonek trav

druhotné tloustnutí – dřevo

jednoděložné a dvouděložné rostliny

ucpávání trachejí barvivy – mrtvé dřevo

čočinky, lenticely – prostup plynů z rostliny a ven, navazují na průduch

větvení stonku

vidličnaté – plavuně a kapradiny, u nejprimitivnějších rostlin

postranní – monopodiální

list je na stejné straně jako větev, u jehličnanů

postranní - sympodiální

list je na opačné straně než větev

metamorfóza stonku

brachyblasty – výrazně zkrácené větve, ze kterých vyrůstají listy, přeměna postranních větví (modřín, třešeň)

stonková hlíza – kedlubna, ředkvička

oddenek – podzemní stonek, článkovaný (pýr plazivý, třešeň)

šlahouny – nadzemní výběžky (jahoda)

oddenková hlíza – zásobní funkce (brambory)

kolce – postranní zkrácené větve, ochrana před býložravci (trnka)

list

postranní, obvykle zelené, ploché útvary omezeného vzrůstu. Rostou činností okrajových dělivých pletiv, která se nazývají původní meristémy