9. Metabolismus živin
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
VNĚJŠÍ FAKTORY FOTOSYNTÉZY
oxid uhličitý: dnes jeho koncentrace ve vzduchu 0,039 % a stále pozvolna roste
světlo: využitelná je pouze část světelného spektra (l = 400–700 nm)
voda: nutná pro doplňování elektronů během fotolýzy
teplo: optimum 15–20 °C, nejvíce 25–30 °C
VÝZNAM FOTOSYNTÉZY
produkce kyslíku
schopnost vázat dlouhodobě množství uhlíku v rostlinné biomase – zejména ve dřevě
tvorba energeticky bohatých organických látek (cukrů) – tyto látky využívají heterotrofní organismy včetně člověka
uchovávání energie v podobě fosilních paliv (uhlí a ropy), které vznikly z organismů, jejichž život v geologické minulosti umožnila existence fotosyntézy
STAVBA CHLOROPLASTU
chloroplast je zelená buněčná organela patřící mezi plastidy, velmi bohatý na membrány a probíhá v něm fotosyntéza (= přeměna slunečné energie na chemickou)
to, že fotosyntéza probíhá právě ve chloroplastech, zjistil roku 1882 Theodor Wilhelm Engelmann - pozoroval malé bakterie pohybující se za zdrojem kyslíku. Na povrchu řasy rodu Spirogyra se shlukovaly právě nad osvětlenými chloroplasty, neboť vedlejším produktem fotosyntézy je kyslík
mají rozmanité tvary i velikosti, nejčastěji jsou ale ve tvaru elipsoidu
na povrchu má 2 biomembrány, vnější hladká a vnitřní téměř nepropustná má tylakoidy (=vchlípeniny), sloupečkům tylakoidů říkáme grany
složení thylakoidná membrány - tvoří ji pouze 10 % fosfolipidů, většinu (80 %) tvoří nepolární mono- a digalaktosyldiacylglyceroly a zbytek (10 %) připadá na sulfolipidy, → acylové řetězce (zbytky karboxylových kyselin) mají mnoho násobných vazeb a proto má membrána poměrně tekutou povahu (podobně jako oleje, které jsou na rozdíl od tuků tekuté právě kvůli výskytu násobných vazeb)
uvnitř je stroma (vnitřní hmota chloroplastu)
na tylakoidech světelná fáze fotosyntézy
ve stromatu probíhá temnostní fáze
Rostliny C3,C4 a CAM
= rozlišení rostlin podle způsobu fixace oxidu uhličitého při fotosyntéze
C3 rostliny
oxid uhličitý reaguje s ribulosa -1,5-bifosfátem za katalýzy enzymu RUBISCO
prvním detekovatelným produktem je tříuhlíkatá (proto C3) sloučenina 3-fosfoglycerát
do této skupiny patří většina rostlin mírného pásu¨
nevýhodou tohoto způsobu fixace CO2 je skutečnost, že v důsledku nízkého parciálního tlaku CO2 v atmosféře a vysokého parciálního tlaku O2 zde probíhá poměrně intenzivní fotorespirace (světelné dýchání rostlin)
C4 rostliny
primárním akceptorem CO2 fosfoenolpyruvát a vzniká čtyřuhlíkatý oxalacetát.
Oxalacetát je následně redukován na malát, který je transportován do jiných buněk, kde je dekarboxylován; tím je zde dosaženo vyšší koncentrace CO2 a fotorespirace je potlačena
příklady C4 rostlin: kukuřice, proso, třtina
CAM rostliny
adaptace k suchému, aridnímu prostředí s nedostatkem vody
časové oddělení dvojí karboxylace
v noci příjem oxidu uhličitého a jeho uschování (otevřené průduchy)
ve dne rozklad oxidu uhličitého a jeho fixace (zavřené průduchy, neuniká voda) – jes dostatek ATP i NADPH