biologie - člověk II.
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
vnitřní dřeň
produkuje adrenalin rozšiřující svalové cévy a podporující srdeční činnost a noradrenalin způsobující zúžení všech cév, a tím zvýšení krevního tlaku
adrenalin a noradrenalin se vylučují při stresu a připravují organismus k tělesnému výkonu a zátěžovým situacím (zvyšují také odbourávání tuků a glykogenu v játrech)
VAJEČNÍK (ovarium)
Folikuly vaječníku produkují estrogeny (např. estradiol) podporující růst ženských pohlavních orgánů a vývoj sekundárních pohlavních znaků
Žluté tělísko vylučuje gestageny (např. progesteron), které převádí děložní sliznici do sekreční fáze menstruačního cyklu, tlumí činnost hladké svaloviny dělohy, podporují rozvoj mléčné žlázy (připravují na těhotenství).
VARLE (testis)
Leydigovy buňky produkují testosteron podporující růst pohlavních orgánů, vývoj sekundárních pohlavních znaků, tvorbu bílkovin (růst svalů).
DALŠÍ ENDOKRINNÍ ORGÁNY
placenta (plodový koláč)
šišinka (epifýza)
hormon šišinky melatonin se vytváří především v noci
Hraje roli při kontrole cyklu bdění a spánku.
Ovlivňuje také po hlavní dozrávání, především některých živočichů (způsobuje jeho zpomalení).
brzlík (thymus)
Brzlík produkuje látky působící na vývoj lymfocytů.
NERVOVÁ SOUSTAVA
Nervová soustava řídí organismus prostřednictvím specializovaných buněk – neuronů. Podstatou řízení je rychlé předávání vzruchu (podráždění) z jednoho místa na druhé.
Funkce:
řídí přímo (nervová zakončení) či nepřímo (hormony) činnost všech orgánů v těle a jejich vzájemnou koordinaci
tzn. řízení kosterního svalstva + řízení vnitřních orgánů
vyšší nervové funkce: instinktivní chování, učení a paměť, myšlení, řeč, vědomí sebe sama
funkce nervové soustavy:
příjem signálu
vedení vzruchu
integrace (zpracování informace a vytvoření odpovědi)
PRINCIPY NERVOVÉHO ŘÍZENÍ
Vznik a vedení podráždění
Téměř každá tělní buňka je schopná přijmout vzruch (podráždění) a vést ho po svém povrchu. Tato schopnost je umožněna rozdílnou koncentrací iontů na povrchu polopropustné cytoplazmatické membrány.
V klidovém stavu je membrána volně propustná pro ionty K+ a Cl–, zato je nepropustná pro kationty Na+ (které jsou vně buňky) a pro organické anionty (které převládají uvnitř buňky). Rozdílná koncentrace iontů vně a uvnitř buňky vytváří klidový membránový potenciál (napětí), který má např. u neuronu hodnotu přibližně –70 mV.
vzniká na základě nerovnoměrného rozdělení kladných a záporných iontů, odděleno membránou
vně buňky vysoká koncentrace iontů Na+
uvnitř buňky malá převaha iontů K+, které mohou po koncentračním spádu z buňky unikat, jsou ale zadržovány záporně nabitými ionty fosforečnanů a bílkovin → celkově převaha záporných iontů (bílkoviny, fosforečnany)