Buňka

OSMÓZA

• Je pasivním transportem vody

• Voda může volně přecházet přes cytoplazmatickou membránu

• Molekuly vody se pohybují z prostředí, kde je nižší koncentrace rozpuštěných látek, do prostředí, kde je vyšší koncentrace rozpuštěných látek

• S vyšší koncentrací = hypertonické

• S nižší koncentrací = hypotonický

• Stejná koncentrace = izotonické

• Izotonické = stejné molekuly dovnitř i ven

• Buňka živočišná v hypertonickém prostředí – bude ztrácet molekuly vody – bude se scvrkávat

• V hypotonickém prostředí budou molekuly pronikat do buňky – buňka praskne

• Buňky v prostředí musí mít stejnou koncentraci rozpuštěných látek

• Buňky rostlin a hub nejsou ohroženy – hrání je buněčná stěna – až na jednu výjimku:

• Plazmolýza = rostlinná buňka v hypertonickém prostředí – cytoplazmatická membrána se může odtrhnout od buněčné stěny

USNADNĚNÁ DIFUZE

• Využívá transportní bílkoviny k přenosu látek

• Jsou vždy přenášeny po koncentračním spádu: látky přecházejí z místa vyšší koncentrace do místa z nižší koncentrace

• Buňka nevydává žádnou energii

• V cytoplazmatické membráně jsou úzké póry, přes které procházejí

AKTIVNÍ TRASPORT

• Je přenos látek proti koncentračním spádu

• Zde buňka musí vynaložit energii, kterou má uloženou v molekulách ATP

CYTÓZA

• Umožňuje transport velkým molekul

• Pokud buňka vylučuje makromolekuly ven = exocytóza

• Buňka přijímá = endocytóza

• Vyžaduje od buněk energii

• Během exocytózy se od škrcením od Golgiho aparátu vytvářejí transportní váčky, které se pohybují podél mikrotubulů směrem k cytoplazmatické membráně

• Mezi endocytozu patří fagocytoza (buněčné pojídání) a pinocytóza (buněčné pití)

ROZMNOŽOVÁNÍ BUNĚK

• Zygota = jediná buňka, jež vznikne splynutím vajíčka a spermie

BUNĚČNÝ CYKLUS

• Má dvě fáze: interfázi a buněčné dělení

• Buněčné dělení se skládá ze dvou procesů: dělení jádra a dělení buňky

• Jádro se dělí mitózou a meiózou

• Mitóza = častější způsob – dělí se jádra tělních buněk

• Meióza = vznikají jádra pohlavních buněk (gamet)

MITÓZA

• Dává vznik jádrům, se stejným počtem chromozomů, jako měla mateřská buňka

• Z jedné mateřské buňky vzniknou dvě dceřiné, které mají stejný počet chromozomů, jako měla buňka mateřská

• Probíhá ve 4 fázích: profáze, metafáze, anafáze a telofáze

PROFÁZE

• Na začátku se v jádře objeví chromozomy, které vznikly spiralizací a kondenzací vláken DNA

• Každý chromozom je tvořen dvěma sesterskými chromatidami, jež jsou spojené v místě zvaném centromera

• V profázi se jaderný obal rozpadá a mizí jadérko

• V buňce vzniká dělící vřeténko, které je tvořeno mikrotubuly

• V živočišné buňce se na tvorbě vřeténka podílí centrozom (to rostlinná buňka nemá)

METAFÁZE

• Tvorba dělícího vřeténka je dokončena

• Chromozomy se připojují v místě centromer na vlákna dělícího vřeténka a shromáždí se v rovníkové rovině buňky – vytvářejí metafázní destičku