Buňka
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
struktura:
membránové (fosfo)lipidy jsou amfipatické molekuly (= mají polární a nepolární část)
nepolární (hydrofobní) část (dlouhé řetězce mastných kyselin) směřuje dovnitř dvojvrstvy a je příčinou nepropustnosti membrány pro polární látky
polární část (glycerolfosfátová „čepička“) je v kontaktu s okolním vodným prostředním
membránové proteiny buď prochází skrz membránu (integrální membránové proteiny) nebo jsou k ní pouze z jedné strany připojeny (povrchové membránové proteiny)
funkce: strukturální proteiny, transportní proteiny (kanály, přenašeče), receptorové proteiny (přenos signálu), metabolické komplexy (dýchací řetězec)
další komponenty: cholesterol (strukturní funkce), glykoproteiny (antigenní vlastnosti), glykolipidy (v rostlinách)
biologické membrány jsou asymetrické, tzn. že se liší složení vnitřního a vnějšího listu membrány
vnější list obsahuje např. fosfatidylcholin a sfingomyelin
vnitřní list obsahuje např. fosfatidylinositol, fosfatidylserin a fosfatidyletanolamin
chování biologické membrány popisuje model tekuté mozaiky (Singer a Nicolson, 1972)
zdá se, že od plazmatické membrány lze odvodit všechny další membránové struktury, které v buňkách nacházíme: mezozomy bakterií (vchlípeniny) a membánové organely eukaryot (viz dále)
Membránové organely/struktury
bohatší členění membrány nacházíme u prokaryotických organismů pouze výjimečně u fotoautotrofů × u eukaryot rozeznáváme mnoho membránových organel různého původu a s různou funkcí
jaderný obal
kulovitá cisterna přímo spojená s hrubým endoplasmatickým retikulem
dvořený dvěma dvojvrstvami fosfolipidů (tedy dvojitá membrána, celkem čtyři vrstvy fosfolipidů)
vnější membrána nese ribozómy, vnitřní je hladká a asociovaná s jadernými laminy (intermediální filamenta, viz dále)
komunikaci jádra s cytoplazmou zajišťují jaderné póry „vyztužené“ proteinovým „košíčkem“
organely sekreční dráhy – odvozeny od plazmatické membrány buňky
endoplazmatické retikulum (zkr. ER)
syntéza membránových lipidů a proteinů pro ostatní organely
cisterny uloženy většinou koncentricky kolem jádra ve vnitřní cytoplazmě
dva typy:
drsné/hrubé ER – na povrch přisedají ribozomy, syntéza bílkovin
hladké ER – bez ribozomů, např. syntéza steroidních hormonů
Golgiho komplex (Golgiho aparát, zkr. GA)
funkčně a někdy i fyzicky navazuje na endoplazmatické retikulum
systém plochých, za sebou uložených cisteren, které nikdy nenesou ribozomy
membránové váčky
různý původ a funkce:
lyzozomy obsahují hydrolytické trávicí enzymy
rostlinné vakuoly regulující homeostázu cytoplasmy (jejich membrána se nazývá tonoplast)
v peroxizomech vzniká z kyslíku peroxid vodíku
glykosomy jsou specializované organely krevních stadií afrických trypanosom, v nichž probíhá glykolýza (ano, glykolýza tu má výjimečně organelovou lokalizaci)