Buňka

přechodnými útvary jsou sekreční endocytické, resp. exocytické váčky, které vznikají odškrcením od cytoplazmatické membrány, resp. s ní splývají

semiautonomní organely

• • endosymbiotický původ: vlastní kruhová DNA a proteosyntetický aparát – podobné bakteriálním předkům, ovšem došlo k transferu části genů do jádra hostitelské buňky, množí se pouze binárním dělením – nevznikají de novo

  • mitochondrie

    • • přítomné prakticky ve všech eukaryotických buňkách (alespoň v redukované či pozměněné podobě - k výjimce podrobněji zde)

      • velikost řádově v jednotkách mikrometrů, počet až stovky na jednu buňku

      • vnější membrána hladká a dobře propustná (póry), vnitřní membrána zřasena množstvím záhybů (mitochondriální kristy)

      • na vnitřní membráně se nachází transmembránové komplexy dýchacího řetězce a ATP-syntázy (viz kapitolu Buněčný metabolismus), uvnitř je mitochondriální matrix a v ní enzymy dalších metabolických drah

  • plastidy

    • • větší než mitochondrie, řádově první desítky mikrometrů

      • vnější membrána propustná, podobná vnější membráně mitochondrií

      • vnitřní membrána obklopuje základní hmotu, tzv. stroma obsahující enzymy druhé fáze fotosyntézy

      • ve stromatu jsou ploché membránové měchýřky, tzv. tylakoidy obsahující aparát pro první fázi fotosyntézy (např. fotosyntetické pigmenty)

      • hlavní složkou membrán chloroplastů jsou namísto fosfolipidů glykolipidy s hlavní cukernou složkou galaktózou

      • různé typy: chloroplasty (zelené, fotosyntetizují), chromoplasty (obsahují karoteny a xantofyly, způsobují zbarvení květů a plodů, bez fotosyntézy), leukoplasty (zásobní funkce, bez barviv)

Ribozomy

ribonukleoproteinové partikule tvořené rRNA a proteiny

nejde o buněčné organely, ale o nadmolekulární struktury sloužící k biosyntéze proteinů v procesu translace

skládají se ze dvou podjednotek, až po jejich spojení jsou funkční (malá a velká podjednotka, liší se u prokaryot a eukaryot)

Cytoskelet

soustava struktur s opěrnou a pohybovou funkcí přítomná u všech eukaryot

vláknité struktury různé tloušťky tvořené nekovalentně spojenými molekulami proteinů

rozeznáváme tři typy cytoskeletálních útvarů: mikrotubuly, mikrofilamenta, intermediální filamenta

mikrotubuly a mikrofilamenta jsou asociována s molekulárními motory

více v kapitole ***Cytoskelet eukaryot a molekulární motory

Povrchové struktury

cytoplazmatická membrána je velmi jemná struktura, která neposkytuje výraznou mechanickou oporu = buňky vně sebe produkují ještě další ochranné vrstvy:

bakterie – buněčná stěna (peptidoglykan, u gramnegativních lipopolysacharidy, u grampozitivních kyselina teikoová), glykokalyx (lepkavý povrch tvořený cukernými řetězci), slizovitá pochva u sinic, fimbrie (uplatňují se při bakteriální konjugaci)

archea – buněčná stěna (pseudopeptidoglykan)