Cytoskelet eukaryot
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Cytoskelet eukaryot
MIKROTUBULY (MT)
mikrotubulová vlákna průměr asi 25 nm
základní stavební jednotkou dimer tubulinů alfa- a beta-
oba mají ve své struktuře vazebné místo pro GTP (guanosintrifosfát) - vliv na dynamiku struktury, viz dále
alfa- a beta-tubuliny se skládají nad sebe a tvoří jednoduché tenké vlákno = protofilament
celý mikrotubulus složen ze 13 protofilament složených paralelně vedle sebe do válcového pláště - v tomto plášti spolu ještě interagují stejné tubuliny z boku (viz obrázek vpravo, po kliknutí se zvětší a objeví se popisek)
pravidelné uspořádání tubulinů dává vzniknout polarizovanému vláknu
k přidávání/odebírání podjednotek (= 1 alfa- + 1 beta-tubulin = tubulinový dimer) dochází jen na koncích vlákna, tyto konce se ale liší schopností růstu:
plus konec končí beta-tubulinem a prodlužuje se
dochází k připojování podjednotek s GTP a ty tvoří tzv. GTP čepičku
čepička brání zakřivení vláken - dimery s GDP (vzniká hydrolýzou GTP) mají totiž tendenci se ohýbat, což vede k destrukci vlákna
dynamická nestabilita, rychlý obrat podjednotek a přizpůsobivost různým podmínkám
mínus konec končí alfa-tubulinem, neroste a většinou je někde ukotven
ukotvení v tzv. organizačních centrech mikrotubulů (MTOC):
u živočichů centrozóm se dvěma centriolami
u hub a rozsivek pólové tělísko vřeténka (angl. spindle pole body)
u rostlin více menších center na buněčném okraji
chování mikrotubulového skeletu regulováno mnoha přídatnými proteiny - tzv. MAP (proteiny asociovavé s mikrotubuly): vazba na volné podjednotky nebo kompletní mikrotubuly, jejich (de)stabilizace, uspořádávání, vazba mikrotubulů k buněčnému okraji apod.
MIKROFILAMENTA (MF)
aktinová vlákna (mikrofilamenta) nejtenčí, průměr cca 5–9 nm
základní stavební jednotkou malý protein aktin, jehož každá molekula obsahuje vazebné místo pro ATP (adenosintrifosfát)
ohebnější než mikrotubuly, kratší, ale je jich v buňce víc
polymerace jednotek dává vzniknout polarizovanému protofilamentu (podobně jako u mikrotubulů: plus konec rostoucí, mínus konec nerostoucí, dynamická struktura)
aktin se často nachází u plazmatické membrány jako buněčný kortex zodpovědný za určení tvaru a pohybu povrchu buňky
vlákna bývají spojena do komplexnějších struktur: (1) paralelní svazky nebo (2) prostorová síť (stavby se účastní další proteiny)
aktinový skelet důležitý i pro spojení buněk mezi sebou v rámci tkáně či pro jejich asociaci s mezibuněčnou hmotou prostřednictvím různých buněčných spojů
proteiny regulující dynamiku mikrofilament: navazují se k volným podjednotkám, vážou se podél vytvořených vláken a stabilizují je, interagují s konci mikrofilament (tzv. capping [čepičkovací] proteiny), rozlamují aktinová vlákna (katastrofiny) apod.
INTERMEDIÁLNÍ FILAMENTA (IF)