Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Fylogeneze rozmnožování živočichů

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (80,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

FYLOGENEZE ROZMNOŽOVÁNÍ ŽIVOČICHÚ reprodukce organismů zachování živočišného druhu nepohlavní (asexuální) pohlavní (sexuální) NEPOHLAVNÍ ROZMNOŽOVÁNÍ u jednoduchých dělení buňky z mateřského jedince vznikají 2 nebo více jedinců, dceřiní jedinci mají geneticky shodný materiál jako mateřský jedinec amitóza, mitóza Prvoci– mitóza a) dělením – buňka se rozdělí na 2 stejné části nálevníci – dělí se příčně bičíkovci – dělí se podélně b) pučením – na mateřském jedinci se vytvoří pupen zvětšení oddělení c) rozpadem (schizogonie) – několikanásobné dělení jádra, kolem jader okrsky cytoplazmy náhlé rozdělení velké množství jedinců Mnohobuněční – tělo se může rozpadnout, pupen,… dělení (fisiparie) – mateřský jedinec se rozdělí na 2 či více částí  dceřiné organismy ( žahavci, kroužkovci,..) Paratomie = přestavba jednotlivých částí těla ještě před rozpadem (např. strobilace medůzovců , i vznik nových článků tasemnic Architomie – k přestavbě těla dochází až po rozpadu (ploštěnci, hvězdice, kroužkovci) , během zárodečného vývoje  polyembrionie (pásovci, blanokřídlí, jednovaječná dvojčata) pučení (gemiparie) – typické pro houby, žahavce, pláštěnce mateřský + dceřiný jedinec zůstávají propojeni (korály) Pučení vnější (gematio) – kdekoli na těle pupen roste nahodilé – nezmaři – časem oddělení stolonární –trubýši –vznik kolonií, vytváří se ze stolonů (šlahounnovité výběžky) Pučení vnitřní (gaulatio) – sladkovodní houby, vnitřní pupeny, kam se soustředí část těla, vše se obalí amfidisky Fragmentace – (houby, polypy, sasanky), z mateřského jedince se oddělují části těla, ze kterých dorůstají noví jedinci POHLAVNÍ ROZMNOŽOVÁNÍ většina živočichů vytvoření speciálních buněk (gamety), vznikají meiózou (redukční dělení) v pohlavních orgánech Prvoci – k obohacení genetického materiálu umožněn vývoj konjugace (spojení) – 2 buňky se k sobě připojí buněčnými ústy, makronukleus se rozpadá, mikronukleus se dělí vzniká: menší jádro – samčí (migratorní) větší jádro – samičí (stacionární) dojde k výměně migratorních jader a následnému splynutí migratorního a stacionárního jádra oddělí se objeví se makronukleus navazují mitózy kopulace – 2 jedinci se začínají chovat jako jeden – gomonti (splynutí těchto 2 buněk) , splynutím vzniká zygota, ta se dál nepohlavně rozmnožuje – vždy schizogonie Mnohobuněční – Oogamie– pohlavní buňky jsou morfologicky odlišné (vajíčko, spermie) se vyvíjí v pohlavních orgánech (gonády) Seprmatogeneze – vývoj spermie V semenných kanálcích, které jsou vystlány Sertoliho vrstvou (zárodečný epitel), slouží k výživě. Nad Sertoliho vrstvou jsou pohlavní buňky, ty se dále dělí na spermatogonie. Ta se dělí mitózou a vznikají 2 spermatocyty prvního řádu. Ty vstupují do prvního zracího dělení a vznikají spermatocyty druhého řádu. Následuje 2. zrací dělení a vznikají spermatidy (spermie bez bičíku) dále se diferencují ve spermie Typy spermií – podobné bičíkovcům, vyjímečně bezbičíkaté spermie (korýši, roztoči, škrkavky) Bičíkaté – hlavička = buněčné jádro s genetickým materiálem krček –obsahuje mitochondrie bičík – obyčejná stavba např- explosivní spermie u mořských plžů – „autobusové spermie“ – spermie rozvážející ty pravé Oogeneze – vývoj vajíček , nižší počet vajíček Probíhá v Gráfově falikulu ve vaječnících Začátek – primordiální gonocyty z nich se vytváří oogonie (malé buňky s velkými jádry). U plazů, ptáků a savců se už během zárodečného vývoje oogonie mění mitózou na oocyty 1. řádu. Takto jsou uchovány až do pohlavní zralosti. Pak se postupně až 10 000x zvětší, potom meiotickým dělením vznikají oocyty 2. řádu a buňka pólová. Oocyty 2. řádu vstupují do druhého zracího dělení a vzniká ootida a buňkapólová a z první buňky pólové vznikají další 2 buňky pólové (využívají se pro výživu), ootida se mění na zralé vajíčko Typy vajíček – Liší se tím jakým způsobem se do vajíček ukládají zásobní látky, ty jsou uloženy ve žloutku (žloutek obsahuje zásobní látky, které vyživují vyvíjející se zárodek – zrna vitelinu, nukleové kyseliny, bílkoviny, tuky), na žloutku vzniká animální ( budoucí zárodek) a vegetativní pól (výživa – soustředěn žloutek) holoblastická vajíčka – buď málo žloutku nebo jsou úplně bez něho alecitální – nemají vúbec žloutek izolecitální– málo žloutku, volně rozptýlen v cytoplazmě heterolecitální – málo žloutku, ale typické pólové rozlišení (vegetativní, animální pól) meroblastická (polylecitální) – hodně žloutku telolecitální– animální pól je malý,zatlačen zbytkem vajíčka tvořeného žloutkem (ptáci) centrolecitální– žloutek je pod povrchem vajíčka a jádro je ve středu (hmyz) Vaječné obaly – mimo tělo matky primární obaly – vylučovány vlastním oocytem, pružné membrány (žloutková blána – ptačí,žíhaná blána – savčí) sekundární obaly – vznikají činností buněk orgánů , ve kterých se vajíčka vyvíjí, např.chorion (chitinózní obal vajíček hmyzu) terciální obaly – vznikají až po oplození, činností přídatných žláz v pohlavních orgánech (skořápky, kožovité blány, bílek,..) Osemenění – inseminace Střetnutí spermie s vajíčkem oplození vnější – spermie i vajíčka vypuštěna do vody v obrovské kvantitě vnitřní oplození– probíhá uvnitř těla samičky, spermie vnikají do pohlavního ústrojí samičky (menší množství vajíček, hodně spermií) , biologický boj – jen nejschopnější spermie oplodní vajíčko Oplození splynutí vajíčka a spermie, probíhá u většiny živočichů stejně spermie se dostane k vajíčku přichytí na povrchu vajíčka vajíčko vypouští speciální chemické látky podporující positivní chemotaxi spermií =gamony vajíčko vylučujegynogamon I – urychluje pohyb spermií směrem k vajíčku, umožňuje přilepení spermie k vajíčku ve chvíli, kdy pronikne první spermie gynogamon II – zabraňuje pronikání dalších spermií spermie vylučujíandrogamon I – funkce: tlumí pohyb prodlužuje život spermií (zásobní látky se při pohybu spotřebovávají – vyčerpání odumření), je vylučován když gynogamon I není přítomen androgamon II – vylučován když se spermie dostane k vajíčku, umožňuje její proniknutí do vajíčka – rozpouští jad

Témata, do kterých materiál patří